116 C 194/2021-21 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 6. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 6.600 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené jistiny kontokorentu ve výši 6.000 Kč a poplatků ve výši 600 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 29. 7. 2008 uzavřel právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) s žalovanou Smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. V Dispozicích ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 22. 11. 2011 byl žalované k uvedenému bankovnímu účtu poskytnut kontokorent [anonymizováno] do výše úvěrového limitu 13.000 Kč. Žalovaná se zavázala dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat, platit poplatky dle Sazebníku a nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,90 % ročně. Protože žalovaná neplnila sjednané smluvní podmínky, když překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas, žalobce nepovolené přečerpání úvěru ve výši 6.000 Kč ke dni 8. 11. 2019 převedl na nově zřízený úvěrový účet. O zrušení a převedení byla žalovaná informována v dopise z téhož data, ve které byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná však dlužnou částku ani v dodatečně poskytnuté lhůtě nezaplatila. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 má soud za prokázané, že původní věřitel pohledávku včetně příslušenství postoupil na žalobce. Žalovaná byla o změně v osobě věřitele informována dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 23. 2. 2021, odeslané dle předloženého podacího arch dne 24. 2. 2021. Žalobce tak požaduje zaplacení částky ve výši 6.000 Kč s úrokem ve výši 19,9 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení a dále zaplacení částky ve výši 600 Kč odpovídající poplatkům za vedení běžného účtu dle sazebníku. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Žalované byl právním předchůdcem žalobcem poskytnut kontokorentní úvěr do výše úvěrového limitu 13.000 Kč, který se žalovaná zavázala pravidelně splácet, udržovat na účtu kreditní obrat a hlavně sjednaný limit nepřekračovat a platit sjednané poplatky. Žalovaná svoji smluvní povinnost porušila, když limit přečerpala. V důsledku porušování smluvních povinností ze strany žalované právní předchůdce žalobce nepovolené přečerpání ke dni 8. 11. 2019 převedl na nově zřízený úvěrový účet a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobci dlužnou částku zaplatila, ani jinak tvrzení žalobce nerozporovala, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 6.000 Kč s úrokem ve výši 19,9 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení a částku ve výši 600 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč (§14b odst. 1 bod 1 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 900 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku 189 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.