116 C 234/2021-19 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 8.201 Kč s příslušenstvím za dodávku plynu do odběrného místa: [ulice a číslo], [PSČ] [obec] v období od 2. 5. 2019 do 3. 2. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uzavřel dne 13. 4. 2017 s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, ve které se žalobce zavázal dodávat žalovanému plyn do odběrného místa: [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalovaný se zavázal odebraný plyn řádně a včas uhradit. Žalobce za období od 2. 5. 2019 do 3. 2. 2020 vyúčtoval odběr plynu fakturou [číslo] ze dne 10. 2. 2020, na částku 8.201 Kč. Tato faktura byla splatná dne 24. 2. 2020. Žalobce po žalovaném požaduje úhradu částky ve výši 8.201 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. 2. 2020 do zaplacení, když žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 22. 10. 2020, která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z tohoto závazkového vztahu, když žalobci nezaplatil úhradu za dodávku plynu za výše uvedené období (§ 62 odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb.). Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, a proto žalobci vzniklo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 8.201 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. 2. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč (§14b odst. 1 bod 1 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 900 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku ve výši 189 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.