119 C 179/2020-29 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobci a) a b) domáhají určení, že výpověď ze dne 8. 6. 2020 z bytu [číslo] situovaného v 6. podlaží domu [adresa], č. or. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec], je neoprávněná. Žalobu odůvodnili tím, že žalobkyně a) dne 26. 1. 2005 uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou. Nejdříve zde bydlela sama, posléze se svým manželem žalobcem b). Sňatek uzavřeli v roce 2018. Tehdy vznikl společný nájem bytu manželů. Do bytu se přistěhoval bratr žalobkyně a) [jméno] [příjmení], kterému jakožto osobě blízké byt přepustili. Žalobkyně a), žalobce b) a jejich dvě děti se z bytu odstěhovali a v bytě nadále žil jen bratr žalobkyně a). K dotazu matky žalobkyně žalovaný sdělil, že na výpovědi dále trvá, výpověď nebyla pozastavena, proto žalobci odevzdali ve lhůtě 3 měsíců byt žalovanému, aby lhůtu dodrželi, nicméně stále trvají na podané žalobě. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že navrhl její zamítnutí. Žalovaný nerozporuje, že uzavřel s žalobkyní a) nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem daného bytu na dobu neurčitou. Následně v roce 2018 vznikl společný nájem bytu manžely (žalobci a) a b). Dne 8. 6. 2020 byla žalobkyni a) a žalobci b) dána výpověď z nájmu předmětného bytu. Tato byla doručena žalobci b) dne 22. 6. 2020, žalobkyni a) dne 30. 6. 2020. Dne 11. 11 2020 byla uzavřena dohoda o zániku nájmu předmětného bytu a dne 20. 10. 2020 došlo k předání bytu žalovanému. O tomto byl rovněž sepsán protokol. K důvodům výpovědi žalovaný uvádí, výpověď z nájmu bytu byla dána pro hrubé porušení povinností nájemníků, kteří v bytě sami nebydleli a bez souhlasu pronajímatele dali byt k dispozici třetí osobě. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 26. 1. 2005 soud zjistil, že žalovaný jako pronajímatel uzavřel s žalobkyní a) jako nájemnicí smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byl byt [číslo] v 6. nadzemním podlaží v domě na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno], [adresa] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 1. 2005. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 8. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný odeslal žalobkyni a) a žalobci b) výpověď z předmětného nájmu bytu. Výpovědní doba činí 3 měsíce. Důvodem je hrubé porušení povinností žalobci a) a b) vyplývající jím z nájmu bytu. Hrubé porušení povinnosti spočívalo v tom, že žalobci v bytě trvale nebydlí a dali jej bez písemného souhlasu pronajímatele do podnájmu [jméno] [příjmení]. Z doručenek soud zjistil, že žalobkyni a) byla výpověď doručena do vlastních rukou dne 30. 6. 2020 a žalovanému b) byla výpověď doručena do vlastních rukou dne 22. 6. 2020. Z protokolu o předání a převzetí bytu soud zjistil, že žalobkyně a) předala předmětný byt zástupci žalovaného dne 20. 10. 2020. Z evidenčního listu soud zjistil, že jako nájemce předmětného bytu byla vedena žalovaná a). Celkové měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 1.893 Kč. Z dohody o zániku bytu soud zjistil, že touto dohodou ze dne 11. 11. 2020 se žalovaný jako pronajímatel a žalobkyně a) a žalobce b) dohodli na ukončení nájemního vztahu, jehož předmětem je byt [číslo] na ulici [ulice] č.or. [anonymizováno] v [obec] ke dni 20. 10. 2020. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu nedůvodná. Soud dospěl k závěru, že dne 26. 1. 2005 byla uzavřena smlouva o nájmu bytu mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemnicí. Po sňatku žalobkyně a) v roce 2018 vznikl společný nájem manželů, a to žalobkyně a) a žalobce b). Žalobci nijak nerozporovali skutečnost, že byt trvale neužívali, nejdříve spolu s nimi nechali v bytě bydlet bratra žalobkyně a) pana [jméno] [příjmení], poté byt opustili, již se v něm trvale nezdržovali, neměli bezprostředně v úmyslu jej užívat a byt přenechali do užívání bez souhlasu pronajímatele bratru žalované panu [jméno] [příjmení]. Dle ust. § 2274 občanského zákoníku nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Dle ust. § 2275 odst. 1 občanského zákoníku v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Dle ust. § 2276 občanského zákoníku dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ust. § 2274 a § 2275, hrubě tím poruší svou povinnost. Dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době. Poruší-li nájemce hrubě svoji povinnost vyplývající z nájmu. Soud dospěl k závěru, že žalobci a) a b) hrubě porušili své povinnosti vyplývající z nájmu, když bez souhlasu žalovaného (pronajímatele) v bytě trvale nebydleli a dali jej do podnájmu třetí osobě. Žalovaný tak dal žalobcům a) a b) výpověď řádně odůvodněnou. Tato výpověď byla žalobkyni a) doručena do vlastních rukou dne 30. 6. 2020, žalobci b) dne 22. 6. 2020. Tříměsíční výpovědní lhůta uplynula ke dni 30. 9. 2020, k tomuto dni skončil nájemní vztah žalobců a) a b) k předmětnému bytu. S ohledem na shora uvedené je dohoda o zániku nájmu k bytu ke dni 20. 10. 2020 uzavřená dne 11. 11. 2020 již zcela obsolentní, neboť zakládá zánik nájmu bytu ke dni, kdy již nájem zanikl výpovědí pronajímatele. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalovanému přísluší náhrada nákladů řízení v plné výši. Žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.