13 C 12/2021-46 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 12. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.856 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci spolu uzavřeli dne 24. 9. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] Počátek pojištění byl stanoven na 25. 9. 2019. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit sjednané pojistné ve výši 928 Kč měsíčně. Žalovaný ovšem svoji povinnost platit sjednané pojistné řádně neplnil, když neuhradil pojistné splatné dne 25. 5. 2020 Smlouva tak byla na základě neplacení pojistného ze strany žalobce ukončena ke dni 25. 7. 2020. Za období od 25. 5. 2020 do 25. 7. 2020 tak vznikla žalobci povinnost uhradit pojistné ve výši 1.856 Kč, kterou nesplnil, a to ani po urgencích ze strany žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“ se žalovaný nevyjádřil a žalobce vyslovil s takovým postupem souhlas již v návrhu. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující. Mezi účastníky řízení byla dne 2. 10. 2019 sjednána pojistná smlouva„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění. V této smlouvě se žalovaný zavázal hradit na pojistném částku 928 Kč měsíčně. Pojistná smlouva byla ukončena ze strany žalovaného, a to výpovědí pojistné smlouvy dne 14. 5. 2020. Dle smluvních podmínek mohl žalovaný pojistnou smlouvu vypovědět ke dni výročí smlouvy, a to výpovědí doručenou alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období. Žalobce žalovaného informoval o přijetí výpovědi a o tom, že smlouva bude ukončena k 25. 7. 2020. Dále též žalobce informoval, že po něm požaduje pojistné do konce pojistné smlouvy ve výši 1.856 Kč. 5. Soud zjištěný skutkový stav vzhledem k datu uzavření pojistné smlouvy podřadil pod následující právní normy. 6. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla zcela důvodná. Soud má za to, že v daném případě byla platně uzavřena pojistná smlouva, žalovanému vznikla povinnost platit za pojistné období sjednané pojistné. Žalovaný pojistnou smlouvu řádně vypověděl, ta ovšem v souladu s pojistnými podmínkami skončila až dne 25. 7. 2020 (výpověď musí být podána nejméně 6 týdnů před koncem pojistného období, které bylo v daném případě měsíční – posledním pojistným obdobím tak bylo období od 25. 6. 2020 do 25. 7. 2020). Žalovaný byl dle smlouvy povinen hradit pojistné až do skončení pojistné smlouvy. Žalovaný však neuhradil pojistné za dvě poslední pojistná období. Celkem tedy v částce 1.856 Kč. Jelikož žalobce svůj nárok řádně doložil a naopak žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní a na svou obranu ničeho neuvedl, soud žalobci zcela vyhověl. Soud žalobci přiznal i právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, a to podle ustanovení § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. U úroků z prodlení sice žalobce ohledně částky 928 Kč neurčil správně datum splatnosti, neboť ta u pojistného za období od 25. 6. – 25. 7. 2020 nastala až dne 25. 6. 2020, ovšem žalobce úroky z prodlení požadoval až od 26. 7. 2020. Nesprávné určení splatnosti částky pak nemělo vliv ani na výši zákonné sazby. Proto soud žalobci zcela vyhověl. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Soud postupoval přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném ke dni vykonání úkonu. Hodnota jednoho úkonu právní služby činí v daném případě 200 Kč (§ 14b advokátního tarifu, kdy z praxe soudu je známo, že žalobce podává obdobné žaloby stejného znění jen se změněnými údaji). Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál v částce 100 Kč. Zástupce žalobce vykonal v řízení 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 – příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci – žaloba. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů žalobce činí 1.489 Kč. 10. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).