13 C 63/2021-19 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1.018 Kč s příslušenstvím představující dlužné jízdné a přirážku k jízdnému za cestu vlakem [číslo] dne 9. 8. 2019 společnosti [právnická osoba] mezi stanicemi [obec] a [obec] bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaná se k žalobě, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná cestovala dne 9. 8. 2019 vlakem [číslo] společnosti [právnická osoba] mezi stanicemi [obec] a [obec] bez platného jízdního dokladu. Jízdné za uvedenou trasu činí dle tarifu [anonymizována dvě slova] 18 Kč, přirážka k jízdnému činí dle tarifu [anonymizována dvě slova] 1.000 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji následně postoupila žalobci. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 5. Podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif dopravce. Dle ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen„ ZD“) má cestující povinnost na výzvu oprávněné osoby předložit platný jízdní doklad, přičemž pokud se takovým dokladem neprokáže, vzniká mu povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výši přirážky dopravce stanoví v přepravních podmínkách, v maximální výši 1.500 Kč v souladu s dikcí § 37 odst. 6 ZD. 6. Dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalované vznikla využitím přepravních služeb [právnická osoba] dráhy v souladu s ustanovením § 2550 a násl. o. z. povinnost zaplatit jízdné, a to ve výši stanovené tarifem [anonymizována dvě slova], tj. ve výši 18 Kč. Protože žalovaná stanovené jízdné nezaplatila, vznikla jí v souladu s ustanovením § 37 ZD dále povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, a to ve výši stanovené tarifem [anonymizována dvě slova], tj. ve výši 1.000 Kč. Pohledávka za žalovanou v celkové výši 1.018 Kč byla následně postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. žalobci. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příslušenství pohledávky je představováno úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., jehož výše vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byla procesně plně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1.018 Kč, sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání v podobě žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokátky, která žalobce zastupovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.