14 C 94/2021-31 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 709,13 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému úvěr na základě úvěrové smlouvy ze dne 9. 5. 2018, žalovaný však dlužné splátky včas a řádně nehradil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem, se sídlem [adresa], [IČO] a společností [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 9. 5. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr dne 9. 5. 2018 převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas. Dosud žalobkyni neuhradil ničeho, dluží tak žalobkyni jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 709,13 Kč Celkem tedy 7 709,13 Kč. Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Nárok žalobkyně je zcela po právu, když po právní stránce vychází z ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný ocitl v prodlení s peněžitým plněním, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšné žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč.