16 C 155/2020-61 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27.7.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že nemovitost zapsané la [list vlastnictví] v k.ú. [ulice] pole jako zast. pl. p. [číslo] jejíž nedílnou součástí je objekt bydlení [adresa] a dále zahrada p. [číslo] nejsou zatížené věcným břemenem užívání a spoluužívání – doživotní a bezplatné dle čl. II. smlouvy sp.z. V [číslo] 2015, eventuálně, aby bylo zrušeno doživotní věcné břemeno užívání a spoluužívání uvedených nemovitostí. Žalobu odůvodnil tím, že je spoluvlastníkem id. [číslo] uvedených nemovitých věcí. Žalovaný 1) je spoluvlastníkem v rozsahu id. [číslo]. Žalovaná 2) je podle smlouvy o zřízení věcného břemene V [číslo] 2015 oprávněna ke služebnosti spočívající v doživotním a bezplatném užívání části pozemků p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]. Žalobce v roce 1982 zakoupil id. 1/4 předmětné nemovité věci, žalovaná 2) rovněž id. 1/4 a jejich rodiče [příjmení] a [jméno] [příjmení] id. 1/2. Žalovaná 2) se ještě před rokem 1989 odstěhovala do Řecka. Kvůli tomu převedla svůj podíl na rodiče. Po smrti otce žalovaný 1) nabyl jako dědictví id. 3/16 předmětných nemovitých věcí. S žalovanou 2) se dohodli tak, že její dědický podíl připadne žalobci. Poté žalobci darovala svůj podíl matka účastníků. Žalovaná 2) žila v Řecku a požádala žalobce, aby jí v domě umožnil bydlet, pokud přijede do ČR. Žalobce s tím souhlasil. Byla proto uzavřena smlouva o zřízení služebnosti pod sp.zn. V [číslo] 2015. Žalovaná 2) je tak oprávněna užívat bytové prostory sestávající z kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, koupelny, WC, předsíně, chodby a sklep. Žalobce smlouvu považuje za neurčitou. Jedná se o třípodlažní dům, kde jsou dvě podlaží takřka identická a ve třetím podlaží je byt menší. Mezi účastníky bylo nicméně jasné, o co se jedná. Žalovaný 1) užíval byt v přízemí a žalovaná 2) na základě ústní dohody byt ve druhém podlaží, kde měla nechat žalobci jeden pokoj, což ale ze smlouvy nevyplynulo, dcera žalobce pak třetí podlaží. To ale nemůže zhojit neurčitost smlouvy, neboť třetí osoba ze smlouvy neurčí, jaké konkrétní prostory v domě má vlastně žalovaná 2) užívat. Obsah smlouvy není možno vyložit, neboť účastníkům této smlouvy byl její smysl a obsah jasný. Pokud však by na místo povinných z této smlouvy nastoupily třetí osoby, byl by již výklad smlouvy nemožný. Dále má žalobce za to, že došlo ke změně poměrů ve smyslu ust. § 1299 odst. 2 o.z. S žalovanou 2) se domluvili na způsobu užívání nemovité věci již v roce 1999, kdy o tom sepsali dohodu. Později, v roce 2015, došlo k její transformaci ve služebnost. Žalovaná 2) bydlí trvale v Řecku, kde se po většinu času zdržuje. Situace je v roce 2020 zcela odlišná než v letech 1999 a 2015. Žalobce bydlí s manželkou v domě jejích rodičů v [část obce], na vzdáleném předměstí, což platilo i v době uzavírání smlouvy. Nicméně v důsledku věku žalobce odešel do důchodu. Bydlení na okraji města se stává větším problémem. Je větší problém jít si nakoupit, nebo k lékaři v [část obce], než ve středu města. Dům v [část obce] má již zhoršený technický stav a potřeboval by rekonstrukci, ke změně stavu domu však od roku 2015 nedošlo. Žalobce nemůže investovat do nemovitosti, která mu nepatří, zvlášť pokud má možnost vlastního bydlení v předmětné nemovité věci. Tam bydlí dcera žalobce. V poslední době došlo k výraznému zhoršení vztahu mezi ní a žalovanou 2). Věcné břemeno je žalované 2) v současnosti již takřka k ničemu a pro žalobce se stává nepřiměřenou zátěží. Fyzicky již není schopen toho, co v minulých letech a možnost bydlení ve vlastním domě by jeho problémy vyřešila. Žalovaná využívá služebnost tak málo, že ztratila původní smysl. Žalobci je 67 let a vlastníkem předmětné nemovité věci je již více než 30 let. Před lety se situace jevila jinak, nicméně nyní v důsledku věku došlo k změně, která vyvolává hrubý nepoměr. Žalobce by potřeboval bydlení ve vlastní nemovitosti s dosažitelnými službami v okolí. Žalovaná 2) služebnosti využívá jen občas a na krátkou dobu. 2. Žalovaný 1) poukázal na to, že obsah služebnosti je zcela totožný jako v notářském zápise sepsaném notářem podle formalistického občanského zákoníku 40/1964 Sb., ve prospěch matky účastníků, kdy bylo zřízeno zcela shodné věcné břemeno. Smlouva je platná. Žalobu navrhnul zamítnout. 3. Žalovaná 2) se bránila tím, že smlouva z 12.5.2015 je platným právním jednáním. Mezi účastníky není pochyb o tom, který byt v domě na ul. [ulice] v [obec] je předmětem služebnosti, specifikace služebnosti je dostatečná. Žalobce sám potvrzuje, že stranám smlouvy bylo při jejím uzavírání jasné, o jaké prostory se jedná. Žádné pochybnosti nevyvstaly. Žalovaná 2) nejméně od roku 2015 užívá byt ve II. podlaží domu [obec], [ulice a číslo], mát tu svůj nábytek a věci, má od bytu klíče a pokud je v ČR, pravidelně jej obývá. Na straně žalobce ani žalované 2) nedošlo ke změněn poměrů. Co se týče pobytu žalované 2) v Řecku, situace je stejná jako v roce 2015. Žalovaná 2) se stará o nemocného manžela. Zatížení žalobce jako povinného ze služebnosti ani výhody žalované 2) jako oprávněné se od doby zřízení služebnosti nezměnily. Dle názoru žalované 2) lze městskou část [část obce] charakterizovat spíše jako luxusní část [územní celek], vzdálenou 10 minut od centra, nabízející klidné bydlení v blízkosti přírody, než jako vzdálené předměstí. Přímo v [část obce] se nachází Globus, jeden z největších obchodů v [obec], dosažitelnost služeb je tedy zřejmá. Ke změně zdravotního stavu u žalobce nedošlo. Žalobce má navíc možnost bydlení i v domě na ulici [ulice], a to v bytě ve třetím podlaží, který užívá jeho dcera. Je pouze na něm, kdo tento byt bude užívat. Žalobce navíc sám pronajímá také přízemí domu ke komerčním účelům. Současně vlastní dva byty v [obec], a to byt [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce] a dále byt [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce]. Žalovaná 2) nemovitou věc nevlastní. Předmětná služebnost jí zajišťuje jedinou možnost bydlení po návratu z Řecka. Nedošlo k žádným zásadním změnám na straně žalobce, ani žalované 2) a ani ke změnám, které by žalobce nemohl v roce 2015 rozumně předvídat. Účel zřízení služebnosti byl žalobci i žalované 2) od počátku znám. Služebnost byla zřízena za účelem zajištění bydlení žalované v [obec], a to v případě potřeby během jejích pravidelných pobytů v ČR, tak zejména pro dobu stáří, kdy žalovaná 2) s trvalým pobytem v Řecku nepočítala a chtěla se natrvalo vrátit do ČR. Tento stav trvá i nadále. Předmětný byt zvelebila, upravila, investovala do rekonstrukce, vybavila jej nábytkem. Tento postup by byl nelogický, kdyby tak činila, pokud by účelem zřízení služebnosti bylo pouze dočasné zajištění bydlení závisející na změně podmínek na straně žalobce. Postup žalobce je v rozporu s dobrými mravy. Zřízení služebnosti bylo podmínkou, za které se žalovaná 2) vzdala svého spoluvlastnického práva na domě ve prospěch žalobce. Žaloba je tedy nedůvodná. <i>4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:</i> 5. Jako vlastníci nemovité věci – pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], zaps. na [list vlastnictví], jehož součástí je stavba [adresa] jsou zapsáni žalobce s podílem id. 13/16 a žalovaný 1) s podílem id 3/16 (předmětná nemovitá věc). Ve prospěch žalované 2) je zapsáno věcné břemeno užívání a spoluužívání – doživotní a bezplatné dle čl. II. smlouvy o zřízení věcného břemene – bezúplatné z 12.5.2015, s právními účinky zápisu k 13.5.2015, když zápis byl proveden pod [číslo jednací] (výpis z katastru nemovitostí). 6. Žalovaný 1) a žalobce jako povinní na jedné straně a žalovaná 2) jako oprávněná na straně druhé se dne 12.5.2015 v písemné formě s úředně ověřenými podpisy dohodli na tom, že povinní zřizují k předmětné nemovité věci ve prospěch oprávněné služebnost doživotního a bezplatného užívání a spoluužívání, a to pro vlastní potřebu oprávněné. Oprávněná je oprávněna v předmětném rodinném domě [adresa], ul. [ulice] č.o. 7, [obec], stojícím na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], užívat bytové prostory sestávající z kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, koupelny, WC, předsíně, chodby a dále je oprávněna užívat sklep. Povinní umožňují oprávněné volný vstup do domu [adresa], ul. [ulice] č.o. 7, [obec], k.ú. [část obce]. Oprávněná je oprávněna užívat dům společně s jeho součástmi a příslušenstvími ve smlouvě neuvedenými. Věcné právo se zřizuje jako služebnost váznoucí na nemovité věci ve smyslu ust. § 1257 – 1259 o.z. Povinní se zavazují toto právo strpět a umožnit oprávněné nerušený výkon tohoto práva. Oprávněná zřízenou služebnost přijímá. (Smlouva z 12.5.2015). 7. Předmětnou nemovitou věc nabyli rodiče účastníků, manželé [příjmení] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] spolu s žalovaným 1) a žalovanou 2) na základě kupní smlouvy z 8.2.1982 Smlouvou z 8.6.1984 (s níž vyslovil souhlas Obvodní národní výbor [obec] III rozhodnutím ze dne 21.5.1984) žalovaná 2) prodala svůj podíl v rozsahu id. 1/4 k předmětné nemovité věci svým rodičům. Smlouvou z 9.8.1990 da