18 C 236/2021-29 — Městský soud v Brně

1. Předmět řízení tvoří pohledávka žalobce za žalovaným vzniklá na základě mezi účastníky uzavřené podnájemní smlouvy dne 28.5.2019, žalobce coby nájemce a žalovaný coby podnájemník, předmětem podnájmu byla bytová jednotka [číslo], nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] v Brně, [list vlastnictví], o dispozici 3+kk na adrese [adresa] Podnájemní smlouva byla uzavřena se souhlasem pronajímatele – spol. [právnická osoba], která je vlastníkem předmětného bytu. Součástí podnájemní smlouvy byl také ceník prací s názvem„ Ceník znehodnocení bytu a jeho majetku“. Další součástí podnájemní smlouvy byl evidenční list nájemného [číslo] kdy za období od 30.5.2019 byl žalovaný povinen hradit měsíčně celkem částku 18.377 Kč, tj. 13.600 Kč jako nájemné a 3.235 Kč zálohy na služby + 1.542 Kč fixní položky. Podnájem byl uzavřen na dobu určitou od 30.5.2019 do 31.5.2020, podnájemní vztah trval do 14.11.2019, byt byl však předán zpět nájemci až 4.12.2019. Žalovanému do užívání byl předán dne 3.6.2019. Žalovaný složil jistotu ve výši 17.340 Kč. Žalobce ukončila podnájemní vztah okamžitou výpovědí, stanovila nejpozdější termín vystěhování na den 30.11.2019, byt byl předán dne 4.12.2019. Žalovaný za měsíce srpen 2019, říjen 2019 a listopad 2019 uhradil pouze částku ve výši 17.340 Kč, nebyla uhrazena částka ve výši 903 Kč, 1.037 Kč a 1.037 Kč představující poplatek za internet a TV za tyto měsíce. Dále neuhradil žalovaný vůbec podnájemné za měsíc prosinec 2019 ve výši 18.377 Kč a část měsíce ledna 2020 (8 dní) ve výši 4.743 Kč. Žalovanému tak vznikl dluh na podnájem ve výši 26.097 Kč. Na tuto dlužnou částku byla započtena složená jistota, dlužná částka tak činí částku 8.757 Kč. 2. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 3. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že účastníci uzavřeli podnájemní smlouvu (žalobce jako nájemce a žalovaný jako podnájemce) dne 28.5.2019 ve vztahu k bytu [číslo] [ulice a číslo] v Brně v budově [adresa] (dále jen„ předmětný byt“), a to na dobu určitou do 31.5.2020 s automatickým prodlužováním v případě neoznámení 60 dní před ukončením jednou stranou, že trvá na ukončení podnájmu; ohledně nájemného zde byl odkaz na evidenční list [číslo] kdy žalovaný se zavázal platit žalobci měsíční nájemné vždy do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce, a to včetně záloh na energie, poplatku za služby a paušály. Žalobce soudu dále doložil souhlas pronajímatele s podnájmem ze dne 1.5.2015, a to [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem v Brně, [ulice a číslo]. Z pokladního dokladu soud uzavřel, že žalovaný uhradil žalobci jistotu ve výši 17.340 Kč dne 28.5.2019. Dále byl doložen ceník znehodnocení bytu a jeho majetku a evidenční list nájemného [číslo] ze kterého vyplývá, že základní měsíční nájemné činí 13.600 Kč, kdy celkový předpis měsíční platby pak 18.377 Kč (platnost od 30.5.2019). Protokol o předání nemovité věci soud zjistil, že předmětný byt byl žalovanému předán k užívání dne 3.6.2019. Žalobce dal žalovanému přípisem ze dne 14.11.2019 okamžitou výpověď z podnájmu z předmětného bytu, a to z důvodu hrubého porušení podnájemní smlouvy, pro poškozování bytu nebo domu závažným a nebo nenapravitelným způsobem, nebo větším než běžným a pro způsobování obtíží nájemcům a nebo osobám, které bydlí v domě (dále jen„ předmětná výpověď z nájmu bytu“); žalobce zde žalovanému stanovil lhůtu na vystěhování 16 dní, tedy nejpozději do 30.11.2019. Z protokolu o převzetí nemovitosti ze dne 4.12.2019 soud uzavřel, že k předání předmětného bytu žalovaným žalobci došlo tedy až dne 4.12.2019, kdy v tomto protokolu jsou zaznamenány příslušné závady na bytě. Z evidenční tabulky dlužníka pak soud zjistil, že žalovaný neuhradil za srpen 2019 částku 903 Kč představující poplatek za internet a TV, za měsíc říjen 2019 pak šlo o částku 1.037 Kč, stejně za měsíc listopad 2019 1.037 Kč, dále za prosinec 2019 neuhradil částku 18.377 Kč jako celé podnájemné a za leden 2020 (8 dní) částku 4.743 Kč, celkem dlužné nájemné činí 26.097 Kč, po vypořádání jistoty pak 8.757 Kč. Skutkově tedy soud uzavírá, že žalovaný předmětný byt vyklidil 4.12.2019, dluží však na nájemném a zálohách na služby částku 8.757 Kč, kterou neuhradil ani na výzvu. 4. Podle § 2274 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) může nájemce dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § [číslo] se použije přiměřeně. 5. Podle § 2275 odst. 1 o.z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. 6. Při právním posouzení věci soud dovodil, že účastníci uzavřeli smlouvu o podnájmu dle § 2274 a násl. o.z., souhlas pronajímatele byl žalobcem doložen. Žalobce pak přípisem ze dne 14.11.2019 dal žalovanému okamžitou výpověď z podnájmu, podnájemní smlouva tak byla ukončena ke dni 14.11.2019, žalobce však poskytl žalovanému lhůtu pro vyklizení do 30.11.2019, kterou žalovaný nedodržel a předmětný byt žalobci předal až dne 4.12.2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dlužné platby výše uvedené, a to včetně platby nájemného a záloh za měsíc prosinec 2019 a část ledna 2020, kdy tento požadavek je důvodný s ohledem na datum vyklizení předmětného bytu žalovaným, shledal soud žalobu žalobce jako důvodnou. Žalobce provedl započtení dlužné částky ve výši 26.097 Kč oproti složené jistotě ve výši 17.340 Kč, kdy rozdíl těchto částek nárokuje touto žalobou. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavřel, že žaloba je zcela důvodná, proto jí bylo vyhověno. Bylo vyhověno i pokud jde o zákonný úrok z prodlení, tento se opírá o ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 315/2013 Sb., když sestává ze zákonného úroku z prodlení z dlužných částek vždy ode dne po splatnosti příslušné částky. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 1.500 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 6.934 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.