19 C 236/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 20.500 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 18.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 3.600 Kč, hotovostním inkasem ve výši 7.200 Kč a úrokem ve výši 2.520 Kč, celkem se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 31.320 Kč, a to do dne [datum]. Žalovaný neplnil na úvěr řádně a včas, když právnímu předchůdci žalobce uhradil celkem částku ve výši 10.820 Kč, kterou žalobce započítal na dlužnou částku. Pohledávka za žalovaným byla následně prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. Předmětem žaloby je zbývající dlužná částka po započtení zmíněných úhrad ve výši 20.500 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného a smluvního úroku z prodlení, které žalobce částečně kapitalizoval ve výši [číslo] a ve výši 9.975,65 Kč. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum] soud zjistil, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout částku ve výši 18.000 Kč a žalovaný se zavázala finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 3.600 Kč, hotovostním inkasem ve výši 7.200 Kč a úrokem ve výši 2.520 Kč, celkem se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 31.320 Kč, a to do dne [datum]. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovaný měl danou částku hradit formou celkem 58 hotovostních splátek po 540 Kč. Dle smluvního ujednání poskytl předchůdce žalobce žalované finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Z doložené karty zákazníka plyne, že předchůdce žalobce hodnotil finanční situaci žalovaného a dospěl k závěru, že mu po odečtení výdajů zbývají měsíčně volné finanční prostředky v částce 17.800 Kč. Žalovaný zaplatil předchůdci žalobce celkem částku ve výši 10.820 Kč, přičemž poslední byla z jeho strany uhrazena platba dne [datum]. [jméno] částku započetl právní předchůdce žalobce na dluh žalovaného, kdy na jistinu započetl částku ve výši 2.212,61 Kč, na úrok částku v celé výši 2.520 Kč, na administrativní poplatek částku v celé výši 3.600 Kč a v částce 2.487,39 Kč započetl platbu na hotovostní inkaso. Žalovaný již následně na úvěr ničeho neuhradil a ke dni [datum] dlužnou částku žalobci nevrátil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předložená předžalobní výzva ze dne [datum], který vyzývala k úhradě dlužné částky ve výši celkem 35.968,07 Kč, byla žalovanému odeslána téhož dne, jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku žalobci neuhradil. 5. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě byla žalovanému vyplacena částka ve výši 18.000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 3.600 Kč, hotovostním inkasem ve výši 7.200 Kč a úrokem ve výši 2.520 Kč, a to do [datum]. Předchůdce žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl, ten však svých smluvních povinností nedostál, když celou dlužnou částku z čerpaného úvěru spolu s poplatky řádně a včas neuhradil, a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Pohledávka za žalovaným byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Žalobce započítal částečnou úhradu žalovaného ve výši 10.820 Kč na jeho dluh. Na dlužné částce tak zůstala částka jistiny ve výši 15.787,39 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4.712,61 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci. Současně je dle smluvního ujednání žalovaný povinen uhradit žalobci smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, který žalobce kapitalizoval za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru po den účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek v částce 9.975,65 Kč, dále tentýž smluvní úrok ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek ([datum]) do zaplacení. Rovněž za stejné období žalobce kapitalizoval zákonný úrok z prodlení vypočtený z dlužné jistiny, stanovený dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který činí částku ve výši 3.360,78 Kč, současně vznikl žalobci nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po datu účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.272 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 820 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % vypočtenou s odměny a náhrad ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).