20 C 19/2021-22 — Městský soud v Brně

Žalobce se podáním ze dne 8. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 40 093 Kč s příslušenstvím za dodávku elektrické energie. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, dále se žalovaná nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie, kterou se žalobce zavázal dodávat elektrickou energii a plyn do odběrného místa a žalovaná se zavázala za energii zaplatit na základě vyúčtování (Smlouva). Žalovaná neuhradila fakturu [číslo] ve výši 18 579 Kč za zúčtovací období od 13. 6. 2019 do 3. 2. 2020 se splatností 24. 2. 2020 (faktura [číslo]). Žalovaná neuhradila fakturu [číslo] ve výši 3 779 Kč za zúčtovací období od 11. 6. 2019 do 4. 12. 2019 se splatností 27. 12. 2019 (faktura [číslo]). Žalovaná neuhradila fakturu [číslo] ve výši 17 735 Kč za zúčtovací období od 5. 12. 2019 do 28. 5. 2020 se splatností 7. 7. 2020 (faktura [číslo]). Žalované byla zaslána výzva k úhradě, ale do dnešního dne nebyl dluh uhrazen (upomínka, doklad o odeslání). Při právním posouzení soud aplikoval § 50 odst. 2, § 28 odst. 2 písm. j) a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kdy žalovaná porušila svou povinnost zaplatit za dodávku elektrické energie a plynu žalobci. Pokud jde o příslušenství pohledávky, to je požadováno podle §1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše příslušenství pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud považuje žalobu za zcela důvodnou, neboť žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o dodávce elektrické energie, žalobce se zavázal dodat energii a žalovaná se zavázala za dodanou energii zaplatit. Tuto svou povinnost žalovaná nesplnila, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 3 782 Kč. Tato částka se skládá z odměny advokáta, která je vypočítaná podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb (dále jen„ AT“). Odměna advokáta se skládá ze 3 úkonů právních služeb 3 x 500 Kč za přípravu a převzetí právního zastoupení (§11 odst. 1 písm. a) AT), za předžalobní upomínku a sepis žaloby (oba úkony dle § 11 odst. 1 písm. d), 3 x 100 Kč jako režijní paušál podle § 14b odst. 5 písm. a), DPH z těchto částek v zákonné výši podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a dále k nákladům řízení patří zaplacený soudní poplatek 1 604 Kč.