20 C 83/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 22.3.2021 domáhal po žalovaném zaplacení faktury za spotřebovaný plyn, který žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 23.8.2018 za období 27.8.2018 až 28.11.2018 ve výši 1 214,51 Kč, dále smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu 200 Kč, částku 13 200 Kč jako smluvní pokutu, kdy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ukončil žalobce se žalovaným 28.11.2018 smlouvu a 5.12.2018 od smlouvy odstoupil. Smluvní pokutu vyúčtoval v souladu se smlouvou za každý měsíc od listopadu 2018 do měsíce srpna 2021, tedy 33 měsíců po 400 Kč. Na toto vyúčtování nebyla provedena žádná úhrada. Dále požadoval smluvní pokutu 100 Kč za každý případ prodlení s platbou, přesahující 10 dnů a částku 219 Kč jako neuhrazené pojistné, které měl žalovaný podle přihlášky k pojištění hradit 1x měsíčně spolu se zálohou na plyn. Toto pojistné je splatné 15.9.2018 neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání 21.9.2021 se nedostavil, doručení měl vykázáno vyvěšením. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když i právní zástupce se písemně omluvil. Soud vycházel z listinných důkazů založených ve spise a z těchto má prokázaný následující skutkový stav: žalovaný uzavřel smlouvu se žalobcem, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu dne 23.8.2018 jako maloodběratel na odběrné místo [ulice a číslo], [obec], zároveň podepsal přihlášku k innogy pojištění domácnosti s měsíční úhradou 219 Kč (důkaz smlouva a přihláška k pojištění s datem 23.8.2018, kdy ze smlouvy vyplývá (důkaz informace pro zákazníka), že smlouvu trvá 36 měsíců, žalovaný měl platit zálohy měsíčně 1 510 Kč, žalovaný neuhradil plyn za období 27.8.2018 až 28.11.2018 ve výši 1 414,52 Kč (důkaz opravné vyúčtování dodávky plynu [číslo] splatné 2.1.2019, žalovaný byl vyrozuměn o ukončení smlouvy a žalobce odstoupil od smlouvy poté, co žalovanému oznámil přerušení dodávky zemního plynu ze dne 19.10.2018, zaslané žalovanému podle podacího archu ze stejného data. Vyúčtování smluvní pokuty bylo provedeno dopisem ze dne 2.12.2018 zasláno žalovanému dle podacího archu ze dne 10.12.2018. Odstoupení od smlouvy je prokazováno dopisem ze dne 5.12.2018. Žalovaný byl upomenut o uhrazení dlužné částky dopisem z 5.6.2019 (uhrazení pojistného dopis včetně poštovního podacího archu ze stejného data). Předžalobní upomínka byla učiněna dopisem ze dne 19.2.2019 (důkaz dopis a poštovní podací arch ze stejného data). 3. Závazkový vztah mezi účastníky soud posoudil jako spotřebitelskou smlouvu podle § 1820 občanského zákoníku, kdy smlouva o sdružených dodávkách plynu byla uzavřena podle § 72 odst. 2 zákona číslo 458/2000 Sb.. Žalobce byl při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části, kde se žalobce domáhal zaplacení poskytnutých dodávek plynu a úhradě pojistného. V části, týkající se smluvní pokuty ve výši 13 200 Kč soud žalobu zamítl. 4. Soud shledal žalobu nedůvodnou v té části nároku, kde byla uplatněna smluvní pokuta. Ujednání o smluvní pokutě soud posoudil jako nepřiměřené ve smyslu § 1813 občanského zákoníku, neboť zakládá toto ujednání významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Ujednání o smluvní pokutě je uvedeno v části smlouvy označené jako ostatní ujednání, vztahuje se na opakované porušení kterékoliv platební povinností, vyplývající ze smlouvy. Bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany innogy ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc jeho část následující po ukončení nebo přerušení dodávky. Ujednání je nepřiměřené, neboť nutí spotřebitele setrvat ve smluvním vztahu po dobu minimálně 30 měsíců pod hrozbou smluvní pokuty 400 Kč měsíčně, kdy měla smlouva podle původního ujednání trvat a dodavatel si tak v podstatě vynucuje, že po sjednanou dobu trvání smluvního vztahu obdrží od spotřebitele plnění bez ohledu na to, jestliže smluvní vztah trvá nebo skončil, tedy jestliže dodavatel poskytuje spotřebiteli plnění, a to i případech, kdy smluvní vztah byl ukončen jednostranným jednání dodavatele. Ze smlouvy není patrno, že by délka smluvního vztahu a zajištění jejího trvání. Smluvní pokutou byla ze strany odběratele kompenzována například výhodnější cenou dodávky elektřiny, garantovanou nejnižší cenou a podobně. Soud má za to, že dodavatel by měl obecně generovat zisk z toho, že dodává energii a ne z toho důvodu, že byla dodávka předčasně ukončena a dodavatel energií nedodává ale inkasuje z titulu smluvní pokuty částky, které tvoří měsíčně až několik desítek procent potenciálně dodávané energie. 5. Ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě na straně označené jako 1/2 druhá strana, kdy druhá strana obsahuje podpisy stran a je koncipována jako přehledný formulář, kde jsou vyplněny údaje o smluvních stranách, což jsou údaje, které obvykle bývají na počátku smlouvy, nikoliv až na druhé straně. Vzniká tak dojem, že vše podstatné je právě na této straně smlouvy, strana první (označená jako ½) smlouvy obsahuje text psaný drobným hustým písmem členěným do několika delších odstavců, takže vzbuzuje dojem, že obsahuje pouze vysvětlující, nepodstatná ujednání právního nebo technického charakteru. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, kde se nacházejí důležitá ujednání. Nadto ujednání o smluvní pokutě se nachází pod odstavcem ostatní ujednání, kdy již samotné označení odstavce vzbuzuje dojem, že neobsahuje důležité informace a lze předpokládat, že takto označenému textu nebude spotřebitel věnovat dostatečnou pozornost. Tento odstavec obsahuje ujednání o několika smluvních pokutách za různá porušení smluvních povinností, přičemž není přehledně členěn do dalších odstavců, nelze na první pohled odlišit za které konkrétní porušení smluvních povinností smluvní pokutu dodavatel požaduje. Konkrétní ujednání o smluvní pokutě, která je předmětem žaloby je až v druhé polovině textu odstavce. Spotřebitel tak může lehce přehlédnout co je v této části napsáno. 6. Na uvedený případ lze aplikovat závěry formulované v nálezu Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 spisové značky IÚS 3512/11, podle kterého má být text spotřebitelské smlouvy, zvlášť jedná-li se o smlouvu formulářovou, pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Smlouva ani obchodní podmínky nesmí sloužit k tomu, aby v ní byla (zejména v ujednáních vzbuzujících dojem nepodstatného charakteru), skryta složitě formulovaná, drobným písmem psaná ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých se předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například smluvní pokuta). Takový postup je v rozporu se zásadou poctivosti a tomu nelze přiznat právní ochranu. Na tom nezmění ani to, že na druhé straně smlouvy (strana 2/2) je prohlášení, že se zákazník seznámil se smluvním textem. To lze přirovnat k tomu, když smlouvy obsahují prohlášení, že se spotřebitel seznámil s obchodními podmínkami. 7. Podle § 1811 odst. 1 občanského zákoníku veškerá sdělení, vůči spotřebiteli, musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně, v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží leda že se jí spotřebitel dovolá. 8. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Soud nárok žalobce na přiznání smluvní pokuty zamítl, neboť má za prokázáno, že ujednání o smluvní pokutě je nepřiměřené, neboť zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků smlouvu v neprospěch spotřebitele a jednak proto, že smlouva není koncipována tak, aby veškerá sdělení vůči spotřebiteli byla učiněná jasně a srozumitelně. 10. Z textu smlouvy vyplývá, že sice je ujednání o smluvní pokutě obsaženo přímo ve smlouvě, ale jedná se o smlouvu formulářovou, která je psána tak drobným písmem jako bývaly dříve psány obchodní podmínky a ujednání vzbuzuje dojem ujednání nepodstatného charakteru, neboť všechny podstatné údaje ohledně zákazníka, adresy doručování, platebních podmínek smluvních a technických podmínek jsou v rozporu s ob