2116 C 24/2021-30 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal zaplacení částky 800 Kč s příslušenstvím za dvojí přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne 9.3.2021 a 31.1.2021. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez jejího projednání. Závěr o skutkovém stavu soud učinil ten, že ve dnech 9.3.2021 bylo vozidlo ponecháno na chodníku a dne 31.1.2021 stálo v pěší zóně. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se právního hodnocení týče, toto vychází z ustanovení § 17a zákona č. 553/1991 Sb. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a nař. vlády č. 351/2013 Sb. Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen. Svůj dluh uznal co do důvodu i výše potvrzením ze dne 9.3.2021 a 31.1.2021. Žalobce byl v této právní věci zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady po 100 Kč dle § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za výzvu k plnění a za podání žaloby. Jelikož byl žalobce v řízení osvobozen od placení soudních poplatků, došlo k přenesení poplatkové povinnosti na neúspěšného žalovaného, kterého soud zavázal k zaplacení částky 1.000 Kč v souladu s ust. § 2 odst. 3 a sazebníku poplatků dle položky 1, bod 1, písm. a) zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. v platném znění.