216 C 4/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 800 Kč s příslušenstvím, neboť dne 7.9.2020 a 1.10.2020 ponechal vozidlo na místě, kde to není dovoleno a proto mu byl namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a to vozidla [registrační značka]. Protože žalovaný neuhradil cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla stanovenou nařízením Rady města Brna [číslo] ze dne 15.9.2009 ve výši 2 x 400 Kč, a to ani na základě uznávacího prohlášení ze dne 7.9.2020, respektive 1.10.2020, podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Brně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Městský soud v Brně provedl důkaz předžalobní upomínkou ze dne 30.11.2020 včetně dodejky, uznáním dluhu ze dne 7.9.2020, série A [číslo] a uznáním dluhu ze dne 1.10.2020, série A [číslo], ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 7.9.2020 žalovaný uznal dlužnou částku ve výši 400 Kč co do důvodu i výše a zavázal se ji zaplatit do 14 dnů. Dne 1.10.2020 uznal žalovaný další dluh ve výši 400 Kč a i tento se zavázal zaplatit ve lhůtě do 14 dnů. 4. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) uznal-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Vycházeje ze shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná co do důvodu i výše a jako takové jí bylo bez dalšího vyhověno, neboť v průběhu řízení bylo žalobcem prokázáno, že žalovaný uznal dlužnou částku v celkové výši 800 Kč co do důvodu i výše a zavázal se ji zaplatit vždy do 14 dnů ode dne uznání. Jelikož se v daném případě jedná o tzv. hmotněprávní uznání, bylo na žalovaném, aby případně ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení tvrdil a prokázal opak. Jelikož tento byl zcela nečinný, na svoji obranu ničeho netvrdil ani neprokázal, soud tak má za to, že v době uznání, tedy k 7.9.2020, respektive k 1.10.2020 žalovaný dlužil žalobci v součtu celkem 800 Kč, kdy částka nebyla uhrazena ani na základě předžalobní upomínky ze dne 30.11.2020. Soud tak žalobě vyhověl, a to jak co do dlužné jistiny, tak co do dlužných úroků z prodlení s odkazem na ust. § 1970 o.z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení. 6. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu tří dnů. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení ve výši 200 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok dle § 151 odst. 3 o.s.ř. (100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1). 8. Jelikož žalobce je osvobozen od platby soudního poplatku a tento byl ve věci plně úspěšný, vznikla žalovanému ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění povinnost zaplatit soudní poplatek z podané žaloby, který v daném případě představuje 1.000 Kč. 9. S ohledem na výši předmětu tohoto sporu podléhá odůvodnění tohoto rozhodnutí ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 10. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.