221 C 15/2021-37 — Městský soud v Brně

Žalobou z 20.4 2021 se žalobce úhrady žalované částky jako plateb za užívání bytu v domě na ul. [ulice a číslo] v [obec], zčásti za dobu existence nájmu bytu a zčásti za dobu, kdy žalovaný byt užívá po skončení nájmu, sjednaného na dobu určitou, bez toho, že by hradil částky, odpovídající nájemnému, a zálohy na služby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. Z výpisu z katastru nemovitostí a nájemní smlouvy vzal soud za prokázáno, že žalobce je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], jehož součástí je dům [adresa] na ul. [ulice a číslo], přičemž smlouvou z 12.12.2018 přenechal žalobce v uvedeném domě žalovanému do nájmu byt [číslo] s tím, že nájem byl sjednán na dobu určitou jednoho roku s vyloučením aplikace § 2285 zákona 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále o.z.). Nájemné bylo sjednáno částkou 58,30 Kč za m2 a měsíc s možností valorizace o míru inflace. Smlouvou z 17.2.2020 přenechal žalobce žalovanému do nájmu tentýž byt s tím, že výše nájemného činila 59,86 Kč za m2 a měsíc. Z evidenčních listů a evidence plateb vzal soud za prokázáno, že a) od 1.6.2019 činilo nájemné 3.017,00 Kč a zálohy na služby 2.923,00 Kč, celkem 5.940,00 Kč, b) od 1.7.2019 činilo nájemné 3.079,00 Kč a zálohy na služby 2.923,00 Kč, celkem 6.002,00 Kč, c) od 1.4.2020 činilo nájemné 3.096,00 Kč a zálohy na služby 2.923,00 Kč, celkem 6.019,00 Kč, d) od 1.7.2020 činilo nájemné 3.182,00 Kč a zálohy na služby 3.223,00 Kč, celkem 6.405,00 Kč, přičemž žalovaný na platbách za červen 2019 uhradil 3.120,00 Kč, za červenec až prosinec 2019, únor 2020 až březen 2021 neuhradil ničeho. Stejně tak neuhradil vyúčtování služeb za rok 2019, kde vznikl nedoplatek 507,00 Kč. K úhradě dluhu byl vyzván předžalobní výzvou z 24.3.2021, kdy žalobce stanovil lhůtu k úhradě do 12.4.2021. Na vyúčtování služeb za rok 2020 vznikl žalovanému nedoplatek 17.735,00 Kč, který není předmětem žaloby. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byl sjednán nájem shora uvedeného bytu na dobu určitou, který skončil 17.2.2021, a počínaje dnem 18.2.2021 tak žalovaný byt užívá bez právního důvodu, a je povinen platit náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z.). Účastníci v daném případě sjednali nájemné s možností valorizace, což žalobce činil. Dobu, za kterou nebyly platby nájemného a jemu odpovídající platby po skončení nájmu hrazeny, žalovaný nerozporoval, stejně jako výši záloh na služby a jejich vyúčtování. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu zůstatku platby za červen 2019 ve výši 2.820,00 Kč, za dobu od července 2019 do prosince 2019 a únor 2020 po 6.002,00 Kč měsíčně (tj. 42.014,00 Kč), za březen až červen 2020 po 6.019,00 Kč měsíčně (tj. 24.076,00 Kč) a za červenec 2020 až březen 2021 po 6.045,00 Kč, včetně vyúčtování služeb za rok 2019 s nedoplatkem 507,00 Kč (tj. 58.152,00 Kč), tj. celkem 127.062,00 Kč. Soud proto žalobě zcela vyhověl, a to i do nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení), a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázal žalovaného jako procesně neúspěšného účastníka k úhradě nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 6.354,00 Kč a nákladech řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. za dva úkony (předžalobní výzva a žaloba) po 300,00 Kč, celkem 6.954,00 Kč.