29 C 193/2021-40 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 210 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným v žalobě a smluvní pokuty 2 000 Kč, neboť právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 8. 2008 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, žalovaný však nájemné za přijímací zařízení nezaplatil, a dále porušil povinnost ze smlouvy, když přijímací zařízení po ukončení smlouvy nevrátil, smluvní pokutu za to však nezaplatil. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 8. 2008 smlouvu, jejíž součástí si ujednaly Všeobecné podmínky prodeje přijímacího zařízení [právnická osoba], Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ podmínky“) a ceník služeb [právnická osoba] (dále jen„ ceník“), kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a za účelem poskytování těchto služeb dočasně poskytnout žalovanému přijímací zařízení set top box – *STB KAON KCFSA700PCO PVR HDD USB READY* ([číslo]) a modem – *MODEM WIFI ED3.0 (647C345D06A9), a žalovaný se zavázal zaplatit cenu za služby a nájemné za užívání přijímacího zařízení. Dále si strany ujednaly v textu smlouvy, že pokud žalovaný nevrátí přijímací zařízení včas a v pořádku dle čl. 7 a 7.5 podmínek, je právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. Dle textu podmínek byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě [právnická osoba] či jeho zasláním na adresu distribučního skladu [právnická osoba]. Takovéto ujednání však zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran neprospěch žalovaného jako spotřebitele, když je část závazku ujednána v textu smlouvy a část v podmínkách a žalovaný tak v době uzavření smlouvy neměl jasnou představu, jaká smluvní pokuta mu hrozí. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému přijímací zařízení a služby. Smlouva byla ukončena. Žalovaný nezaplatit cenu za služby, přijímací zařízení nevrátil. Právní předchůdce žalobkyně mu proto vyúčtovala smluvní pokutu 2 000 Kč. Žalovaný nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí si ujednali podmínky a ceník, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal k poskytování služeb elektronických komunikací a za tím účelem poskytnout žalovanému přijímací zařízení a žalovaný se zavázal zaplatit za služby cenu a nájemné za užívání přijímacího zařízení (zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Dále si strany ujednaly v textu smlouvy a v textu podmínek závazek žalovaného zaplatit smluvní pokutu tak, jak je uvedeno ve zjištění výše (§ 2048 o. z.). Takovéto ujednání však zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran neprospěch žalovaného jako spotřebitele, když je část závazku ujednána v textu smlouvy a část v podmínkách a žalovaný tak v době uzavření smlouvy neměl jasnou představu, jaká smluvní pokuta mu hrozí (§ 1813 o. z.). K takovému ujednání se pak nepřihlíží (§ 1815 o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tak právo na smluvní pokutu nevzniklo. Žalobkyně poskytla žalovanému přijímací zařízení a služby. Žalovaný však neuhradil za služby cenu. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo také právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celkem částku 210 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.) a ve zbytku, tj. co do smluvní pokuty 2 000 Kč, žalobu zamítl (výrok II.). tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, tj. v rozsahu 10 % návrhu (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud by tak náklady řízení poměrně rozdělil a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).