29 C 24/2021-31 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 11 188,34 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, neboť účastníci uzavřeli dne 4. 8. 2017 pojistnou smlouvu, žalovaná však pojistné za dobu od 4. 2. 2019 do 27. 5. 2019 nezaplatila, dále pojistnou smlouvu ze dne 7. 8. 2017, žalovaná však pojistné i v tomto případě za dobu od 7. 2. 2019 do 29. 5. 2019 nezaplatila. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud dospěl k následujícímu zjištění. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne 4. 8. 2017 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala na dobu neurčitou v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalovaná se zavázala platit běžné pojistné za pojistné období roční ve výši 15 949 Kč, splatné vždy 1. dne pojistného období. Žalovaná však v předmětné době pojistné neplatila řádně a včas. Dlužné pojistné za předmětnou dobu od 4. 2. 2019 do 27. 5. 2019 činilo celkem 5 361,85 Kč. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník dále uzavřely dne 7. 8. 2017 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala na dobu neurčitou v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalovaná se zavázala platit běžné pojistné za pojistné období roční ve výši 17 461 Kč, splatné vždy 1. dne pojistného období. Žalovaná však v předmětné době pojistné neplatila řádně a včas. Dlužné pojistné za předmětnou dobu od 7. 2. 2019 do 29. 5. 2019 činilo celkem 5 826,49 Kč. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Žalobkyně uzavřela s žalovanou ve 2 případech pojistnou smlouvu (§ 2758 a násl. o. z. ve spojení s § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu z provozu vozidla). Žalobkyni tak vzniklo právo na pojistné. Žalovaná však pojistné v předmětné době nezaplatila. Dostala se tak do prodlení se splněním a žalobkyni tak vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.) a dále na náklady spojené s uplatněním pohledávek v minimální výši (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkem částku 11 188,34 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z té které dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení a dále s náklady spojenými s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy úkon – podání žalobkyně ze dne 23. 3. 2021 soud nepovažoval za účelné uplatňování práva proti žalované, neboť tvrzení v něm uvedená byla rozhodná a měla tak být již v žalobě, hotové výdaje ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).