29 C 259/2020-51 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 254 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, neboť účastníci uzavřeli dne 20. 5. 2019 pojistnou smlouvu, žalovaný však pojistné za dobu od 20. 5. 2019 do 30. 8. 2019 nezaplatil. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud dospěl k následujícímu zjištění. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne od 20. 5. 2019 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala na dobu neurčitou v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalovaný se zavázal platit s účinností od 20. 5. 2019 běžné pojistné za pojistné období roční ve výši 5 934 Kč, splatné vždy 1. dne pojistného období. Žalovaný však v době od 20. 5. 2019 do 30. 8. 2019 pojistné neplatil řádně a včas. Dlužné pojistné za tuto předmětnou dobu činilo celkem 2 254 Kč. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala na dobu neurčitou v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalovaný se zavázal platit pojistné, splatné vždy 1. dne pojistného období (§ 2758 a násl. o. z. ve spojení s § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu z provozu vozidla). Žalovaný však pojistné v předmětné době neplatil. Dostal se tím do prodlení s plněním. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo také právo na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení, když jinou výši si neujednali (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 254 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč, kdy podání žalobkyně ze dne 31. 8. 2021 soud nepovažuje za potřebné k účelnému uplatňování práva, neboť tvrzení v něm uvedená byla rozhodná a měla tak být již v žalobě, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč (výrok II.).