30 C 184/2020-240 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení celkem částky 230 030,87 Kč, a to mimo jiné z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy uzavřené mezi právní předchůdcem žalobce, , právnická osoba, . (dále také jako „předchůdce žalobce“ nebo „, Anonymizováno, “) a žalovaným dle žádosti žalovaného ze dne 4. 2. 2016 v částce 27 253,58 Kč s příslušenstvím, úvěr zněl na částku 30 000 Kč. Předchůdce žalobce a žalovaný na žádost žalovaného ze dne 3. 2. 2016 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy žalovaný je v prodlení se zaplacením 112 941,52 Kč s příslušenstvím, půjčená částka činila 160 000 Kč. , Anonymizováno, dne 24. 5. 2016 poskytla žalovanému úvěr 201 000 Kč a žalovanému zbývá uhradit 89 835,77 Kč s příslušenstvím. Výše uvedené pohledávky předchůdce žalobce za žalovaným byly postoupeny žalobci dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019.2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že nárok žalobce neuznává. Po smrti manželky žalovaný zjistil, že manželka žalovaného uzavřela vyšší množství úvěrových smluv. Žalovaný nejprve zcela popřel, že by uzavřel v roce 2016 se , Anonymizováno, úvěrové smlouvy. Žalovaný až následně připustil, že dne 3. 2. 2016 podepsal žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 2. 2016 v částce 160 000 Kč. Žalovaný popřel, že by podepsal žádost o kreditní kartu a žádost o odlišný spotřebitelský úvěr ze dne 24. 5. 2016. Žalovaný také namítl, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když při posuzování úvěryschopnosti žalovaného vyšel z potvrzení o příjmech žalovaného stáří dvou let a žalovaný měl u žalobce další úvěry.3. Soud v souladu s ustanovením § 112 odst. 2 o. s. ř. vyloučil k samostatnému řízení dva ze tří uplatněných nároků v tomto řízení, konkrétně pak ohledně úvěru ze dne 4. 2. 2016 na částku 30 000 Kč a úvěru ze dne 24. 5. 2016 na částku 201 000 Kč, neboť s ohledem na vznesenou námitku pravosti podpisu žalovaného na těchto dvou úvěrových smlouvách se věci nehodí ke spojení s nárokem z úvěru ze dne 3. 2. 2016 znějícího na částku 160 000 Kč.4. Předmětem tohoto řízení tak nadále zůstal pouze poskytnutý úvěr ze dne 3. 2. 2016 znějící na částku 160 000 Kč a z něho žalobcem uplatněný nedoplatek v částce 112 941,52 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce se žalovaná částka sestává z jistiny 106 202,80 Kč, neuhrazeného smluvního úroku 4 966,04 Kč, neuhrazených úroků z prodlení ve výši 522,68 Kč a neuhrazených poplatků za upomínky ve výši 1 250 Kč.5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , IBAN, ze dne 3. 2. 2016 a ze standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 2. 2016 soud zjistil, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 160 000 Kč s měsíční splátkou 2 354 Kč, s úrokovou sazbou 8,99 % p.a. Žalovaný se zavázal vrátit 225 984 Kč v pravidelných 96 měsíčních splátkách. Tato žádost byla od , Anonymizováno, stvrzena akceptačním dopisem z 4. 2. 2016, kterým předchůdce žalobce akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 2. 2016. Z protokolu o prověření úvěryschopnosti nepodepsaného žalovaným vyplývá, že při posuzování úvěryschopnosti byl brán v potaz příjem žalovaného 27 570 Kč (viz potvrzení o výši příjmů z 18. 7. 2014, žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou jako specialista ŘLP ČR, s.p.), splátky závazků 4 268 Kč, ostatní běžné výdaje ve výši 11 760 Kč, celkem 16 028 Kč. Bylo uvažováno, že po zohlednění veškerých výdajů a závazků bude mít žalovaný po poskytnutí k úvěru k dispozici částku 9 188 Kč měsíčně. Přehled obsahuje tabulku zkratek a evidenci jako insolvenční rejstřík, exekuce, platební morálka žalovaného. Číslo účtu pro čerpání úvěru bylo sjednáno , č. účtu, . Z kopie občanského průkazu s údajem ověření dle originálu ze dne 3. 2. 2016 vyplývá, že při uzavření úvěru byla zjišťována totožnost žalovaného.6. Z výpisu z účtu žalovaného za únor 2016 vyplývá, že dne 4. 2. 2016 byl sjednaný úvěr v částce 160 000 Kč žalovanému poskytnut. Ihned dne 5.2. byl učiněn výběr v hotovosti v částce 158 000 Kč v reakci na připsaný úvěr 160 000 Kč.7. Z prohlášení o nesplacené části úvěru za splatnou ze dne 23. 10. 2019 soud zjistil, že předchůdce žalobce zesplatnil s poukazem na prodlení žalovaného s platbami, nesplacená jistina k tomuto datu činila 106 202,80 Kč, neuhrazený úrok částku 4 013,98 Kč, úrok z prodlení částku 133,56 Kč a poplatky částku 1 250 Kč. Tento dopis byl žalovanému doručen dne 29. 10. 2019, jak dokládá dodejka s datem uložení 24. 10. 2019 (viz č.l. 176).8. Z výpisu účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 30. 12. 2018 činil počáteční zůstatek účtu minus 113 792,13 Kč a konečný zůstatek minus 109 537,23 Kč. Z výpisů z účtu č. 2/2019 a 3/2019 vyplývá, že konečný zůstatek ke dni 31. 10. 2019 činil minus 110 301,20 Kč a ke dni 29. 11. 2019 činil minus 111 426,01 Kč.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2019 a poštovního podacího archu s razítkem podací pošty z 19. 12. 2019 (č. l. 173 spisu) soud zjistil, že žalovanému bylo odesláno téhož dne 5 zásilek. Žalovaný k tomuto namítl, že není patrné, která zásilka se vztahuje k předmětnému oznámení. Žalobce uvedl, že rozklíčovat, o kterou zásilku přesně se jedná, není možné. Žalovanému bylo odesláno více oznámení o postoupení pohledávek. Soudu je z jeho činnosti známo, že proces odeslání oznámení je u věřitelů charakteru právního předchůdce žalobce, převážně automatizován. Ze spodní části podacího archu je patrno, že se jedná o druhou stranu z dvanácti (2/12), při 14 adresátech na stránku, přičemž nejen žalovanému byla zaslána více než jedna zásilka, jak vyplývá z podacího archu. Z původně vymezeného předmětu řízení (před vyloučením věci k samostatnému řízení) vyplývá, že předchůdce žalobce evidoval za žalovaným více než jednu pohledávku. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2019 je uvedena výlučně částka 112 941,52 Kč s příslušenstvím nárokovaná v tomto řízení. Sám žalovaný pak ve svém podání ze dne 24. 9. 2020 namítá, že žalobce po žalovaném v odlišném řízení požaduje uhrazení dalších částek dle úvěrových smluv uzavřených mezi , Anonymizováno, a žalovaným (a to nad rámec třech pohledávek původně uplatněných v tomto řízení). Soud má za to, že žalobce prokázal, že žalovanému oznámení o stoupení pohledávky odeslal, přičemž není třeba prokazovat, která z pěti zásilek lišící se pouze čárkovým kódem, je oznámením o postoupení pohledávky v tomto řízení. Právní předchůdce žalobce evidoval za žalovaným několik pohledávek, dle obsahu žaloby je postoupil toutéž smlouvu o postoupení pohledávek a prokázal, že oznámení odeslal žalovanému.10. Z výpisů z účtu žalovaného za období srpen 2018 až září 2019 je patrno, že každý měsíc byla na účet vložena v hotovosti částka v rozmezí od 11 250 Kč do 11 350 Kč, kterou si pak předchůdce žalobce srážel na dlužné splátky čtyřech odlišných pohledávek, neboť z výpisu jsou patry čtyři odlišné identifikace splátek jistiny a čtyři odlišné identifikace splátek úvěru. Z výpisů je patrno, že ke dni 31. 5. 2019 činil kladný zůstatek účtu 87 haléřů. Z potvrzení o výši příjmu žalovaného ze dne 18. 7. 2014 je patrný čistý příjem žalovaného za období duben až červen 2014. Potvrzení vydal zaměstnavatel žalovaného Řízení letového provozu ČR, s.p.11. Žalovaný k důkazu předložil 16 pokladních dokladů za období od ledna 2018 do dubna 2019, ze kterých vyplývá, že v daném období byla na účet , č. účtu, každý měsíc vložena odlišná částka v rozmezí od 2 354 Kč do 15 530 Kč. Při porovnání těchto vkladů s výpisy z účtu za období srpen 2018 až září 2019 vyplývá, že byly prováděny vklady v odlišné výši, tak aby byl udržen kladný zůstatek na účtu ve výši cca. 7 900 Kč. Žalovaný k pokladním dokladům uvedl, že není schopen doložit, na jaký konkrétní úvěr byly tyto částky započítány. V této souvislosti se soudu jeví nedůvodná námitka žalovaného, že právnímu předchůdci žalobce uhradil 186 428 Kč v souvislosti s pohledávkou nárokovanou v tomto řízení. Z výpisů z účtu vyplývá, že systém žalobce automaticky strhával z účtu prostředky na odlišné pohledávky, přičemž žalovaný v řízení neprokázal, že by na pohledávku uplatněnou v tomto řízení uhradil právě jím tvrzených 186 428 Kč, když splátky byly strhávány předchůdcem žalobce automaticky, žalovaný ani netvrdil, že by jakkoli určil, na jakou pohledávku mají být prostředky vkládané na účet použity. S ohledem na udržování zůstatku na účtu obdobné finanční hodnoty každý měsíc a odlišnou výši strhávaných splátek každý měsíc, si vkladatel prostředků na účet musel být vědom, že prostředky slouží k úhradě několika úvěrů, nikoliv výlučně pohledávky uplatněné v tomto řízení. Žalobce ve svém podání ze dne 28. 6. 2021 s poukazem na konkrétní položky ve výpisu z účtu dotvrdil, jak dospěl k žalované částce.12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na předmětný úvěr žalovaný uhradil nejméně 92 286,75 Kč, kdy pokud žalovaný namítal vyšší úhradu, ta