33 C 103/2021-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán celkem k zaplacení částky 14 500 Kč a dále náhrady nákladů v souvislosti s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 3. 3. 2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly zaslány na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 3 250 Kč, kdy jistinu včetně poplatku měl uhradit do data 9. 4. 2020. Žalovaný uhradil toliko částku 2 500 Kč, kterou žalobce započetl na smluvní pokutu. Dále v žalobě uvedl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kdy žalovaný předmětnou smlouvu podepsal přiděleným [příjmení], takzvaným prostým elektronickým podpisem. Žalobou dále uplatňuje částku 2 000 Kč jako účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy), a dále částku 1 250 Kč jako smluvní pokutu, kterou odůvodnil § 122 zákona č. 257/2016 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z listiny nazvané„ smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že v této listině je uvedeno, že dne 2. 3. 2020, popřípadě dne 3. 3. 2020, se zavázal žalobce jako věřitel, poskytnout žalovanému jako klientovi, zápůjčku ve výši 10 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] a to nejpozději do dvou dnů ode dne účinnosti této smlouvy. Žalovaný jako klient se měl zavázat k zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč a jistinu a poplatek měl věřiteli vrátit do 25. 3. 2020. Dnem poskytnutí zápůjčky se pro účely této smlouvy měl považovat den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu věřitele. Předmětná smlouva není žalobcem, jako věřitelem, nikterak autorizována, chybí jakýkoliv podpis, na druhé samostatné straně této listiny jsou sice uvedeny podpisy zástupců žalobce, tato listina však neprokazuje, že se tyto podpisy vztahují právě k předmětné listině. U klienta je uvedeno pouze jméno a příjmení, datum a PIN kód [číslo]. Žádná listina předložená žalobcem k důkazu však neprokazuje, že by žalovanému byl přidělen právě předmětný PIN kód. Součástí smlouvy měly být všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o. účinné dnem 21. 11. 2018, ze kterých soud zjistil, že u podpisu je uveden klient: jméno a příjmení, datum + PIN kód [číslo], jako věřitel žalobce, kdy tato listina je opatřena podpisy zástupců žalobce. Opětovně se z žádné listiny nepodává, že by žalovanému byl přidělen právě předmětný [příjmení] kód. 5. Z přípisu žalobce ze dne 3. 3. 2021 a podacího lístku ze dne 3. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky. 6. Žalobce dále k důkazu označil výpis z účtu žalobce ohledně poskytnutí jistiny, k důkazu však toliko doložil listinu, ve které je rámeček o šíři stránky ve výši jednoho centimetru, kde je uvedeno 3. 3. 2020, byla provedena platba ve výši 10 000 Kč z účtu [číslo] na účet č. [bankovní účet]. Tato listina však neprokazuje, že se jedná o výpis z účtu žalobce, rovněž není žádným způsobem autorizována. 7. Žalobce dále k důkazu navrhl, aby si soud vyžádal vyjádření bankovních ústavů, z jejichž účtů byly provedeny transakce o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr v tvrzené výši. K tomu soud uvádí, že nelze požadovat po bankovních ústavech, aby hodnotily, z jakého účelu byly poskytnuty peněžní prostředky, zda se jednalo o úvěr či zápůjčku. Navíc žalobce navrhuje, aby soud učinil dotaz o možném poskytnutí úvěru žalovanému, přičemž k žalobě tvrdí a rovněž k tomu dokládal důkaz, že se mělo jednat o smlouvu o zápůjčce. Předmětná listina označená jako„ výpis z účtu žalobce,“ však neprokazuje tvrzení žalobce, že na účet žalovaného byla připsána částka 10 000 Kč. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce s obsahem tvrzeným v žalobě. Nebylo v řízení rovněž prokázáno, že by na účet žalovaného byla připsána částka 10 000 Kč. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nejsou dány podmínky pro to, aby žalobě bylo vyhověno a to z důvodu neunesení důkazního břemene. 10. Každý z účastníků má dle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř., povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tyto důkazy jsou účastníci povinni doložit ve formě, kterou svá tvrzení prokážou. Listinné důkazy založené žalobcem jsou nedostačující k prokázání jeho tvrzení. Soud proto žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání soudu, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, nemohlo mu tak být dáno poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť tato poučení se poskytují účastníkům, kteří se k jednání dostaví. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít výlučně k tíži žalobce. Navíc je nutno připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno dle ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř. a z toho nebylo na místě jednání odročovat, neboť žalobce by v případě odročení jednání už nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, dle obsahu spisu, tomuto však žádné náklady řízení v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku II. uvedeno. 12. Výrok o povinnosti žalobce zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč je dán položkou 2, bod 2 Sazebníku soudních poplatků, kdy ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce dosud uhradil soudní poplatek ve výši 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč, soud proto žalobci dle položky 1, bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků tento doměřil, jak shora ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.