33 C 119/2021-29 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení 8 648 Kč s příslušenstvím a 10 920 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem, resp. poskytovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ povinné ručení“) a dále na zaplacení 2 x 300 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva. 2. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Zároveň žalobce zjistil, že žalovaný jakožto provozovatel dotčeného vozidla neměl v době 1. 3. 2019 do 31. 8. 2019 (184 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo dne 5. 2. 2020. Dále žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Zároveň žalobce zjistil, že žalovaný jakožto provozovatel dotčeného vozidla neměl v době 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 (168 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo dne 20. 2. 2020. 3. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 4. Na základě provedeného dokazování soud dále zjistil následující skutkový stav. 5. Z výpis z centrálního registru vozidel – vozidlo [registrační značka] soud zjistil, že v době 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 byl žalovaný vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka]. 6. Z přípisu žalobce ze dne 21. 1. 2020 – výzvy k úhradě příspěvku a zprávy České pošty o doporučené zásilce č. [anonymizováno] vyplynulo, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě 8 648 Kč do 30 dnů od doručení výzvy, přičemž tento nárok odůvodnil tím, že vozidlo [registrační značka] nebyl v době 1. 3. 2019 do 31. 8. 2019 (184 dní) pojištěno. Výzva byla žalovanému doručena dne 3. 2. 2020. 7. Z výpis z centrální evidence vozidel – vozidlo [registrační značka] bylo zjištěno, že v době 1. 3. 2019 do 31. 8. 2019 byl žalovaný vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka]. 8. Z přípisu žalobce ze dne ze dne 5. 2. 2020 – výzvy k úhradě příspěvku a zprávy České pošty o doporučené zásilce č. [anonymizováno] se podává, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě 10 920 Kč do 30 dnů od doručení výzvy, přičemž tento nárok odůvodnil tím, že vozidlo [registrační značka] nebyl v době 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 (168 dní) pojištěno. Výzva byla žalovanému doručena dne 18. 2. 2020. 9. Z přípisu zástupce žalobce – předžalobní výzvy ze dne 12. 1. 2021, podacího archu a detailní informace k zásilkám s datem podání 12. 1. 2021 je patrné, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě 10 128 Kč. 10. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 11. 1. 2021 – předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení 12 530 Kč. 11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do požadovaného příspěvku za nepojištěná vozidla. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v době 1. 3. 2019 do 31. 8. 2019 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], a v době 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], k nimž v těchto obdobích neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem, ačkoli mu tato povinnost plynula z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon“). 13. Nárok žalobce na zaplacení příspěvků za nepojištěná vozidla se opírá o § 4 odst. 1 zákona, dle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výpočet požadovaného příspěvku vychází z § 4 odst. 3 zákona, který stanoví, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby vozidla dle § 2 odst. 1 písm. g) a h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), který stanoví denní sazbu příspěvku 47 Kč u vozidla s [registrační značka] a 65 Kč u vozidla s [registrační značka]. Vozidlo žalovaného s [registrační značka] bylo nepojištěno 184 dní, tudíž celková výše příspěvku činí 8 648 Kč a vozidlo žalovaného s [registrační značka] bylo nepojištěno 168 dní, čili celková výš příspěvku činí 10 920 Kč. 14. Příslušenství je představováno zákonnými úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku, tedy od uplynutí 30 dní ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 6 zákona). 15. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení 2 x 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona, dle něhož je osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna žalobci zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, pak soud neshledal nárok žalobce důvodným, jelikož žalobce nedoložil, že by mu náklady spojené s mimosoudním vymáháním skutečně vznikly, neboť nijak neprokázal, že upomínky k úhradě příspěvků byly žalovanému skutečně doručeny. V tomto rozsahu tedy žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se žalobce z jednání nařízeného na 4. 10. 2021 omluvil, připravil se tak o možnost poučení dle § 118a o. s. ř. Na tom nic nemění skutečnost, že ve své omluvě vyzval soud, aby v případě, že bude mít za nutné doplnit skutková tvrzení či důkazní návrhy, vyzval žalobce k takovémuto doplnění. Dokazování probíhá zásadně při jednání a je založeno na zásadě přímosti a ústnosti; měl-li žalobce pochybnosti o úplnosti své žaloby, mohl využít svého práva účastnit se tohoto jednání, kde by byl náležitě poučen. Jestliže se žalobce rozhodl svého práva účastnit se jednání nevyužít, jdou důsledky jeho rozhodnutí k jeho tíži. 16. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce měl úspěch toliko do částky 19 568 Kč a neúspěch do částky 600 Kč a poměr jeho úspěchu tak činí 94 % (97,024 % úspěch – 2,976 % neúspěch). Náklady řízení žalobce činí 2 259 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 807 Kč, dále z odměny za zastupování advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) a dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to včetně DPH ve výši 21 % z nákladů právního zastoupení, přičemž z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloba byla podána na žalobcem opakovaně uplatňovaném ustáleném vzoru. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení poměrnou částku 2 123,50 Kč.