34 C 165/2020-66 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 29. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 091,16 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet a žalovaný s zavázal za poskytnuté bankovní služby hradit poplatky dle ceníku. Právní předchůdce žalobce dne 29. 4. 2020 od smlouvy odstoupil pro vznik nepovoleného debetního zůstatku. Dne 27. 5. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a [právnická osoba] a.s. jako postupníkem. [anonymizováno] I- [právnická osoba] pohledávku za žalovaným dne 9. 6. 2020 postoupila na žalobce. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení neuhrazených smluvních poplatků v celkové výši 5 091,16 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb [číslo] ze dne 26. 10. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se jako původní věřitel zavázala poskytnout žalovanému debetní kartu a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a přímé bankovnictví, a žalovaný se zavázal hradit za poskytnuté služby poplatky dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Z výpisu z osobního účtu žalovaného a ceníku žalobce bylo zjištěno, že žalobce neuhradil paušální poplatek za neaktivitu účtu v celkové výši 2 000 Kč (poplatek byl účtován dne 31. 7. 2019, 30. 9. 2019, 31. 10. 2019, 30. 11. 2019, 31. 12. 2019 – poplatek vyúčtován ve výši 335 Kč, avšak stornován do výše 85 Kč, 31. 1. 2020, 29. 2. 2020 a 31. 3. 2020), poplatek za aktivní využívání účtu ve výši 129 Kč (poplatek byl účtován dne 31. 8. 2019) a poplatek za odeslání výzvy v celkové výši 3 000 Kč (poplatek byl účtován dne 6. 8. 2019, 29. 8. 2019, 16. 9. 2019, 27. 9. 2019, 7. 10. 2019 a 29. 10. 2019). Celková částka dlužných poplatků ve výši 5 214 Kč byla ponížena o úhradu žalovaného ve výši 122,84 Kč. Z odstoupení od smlouvy soud zjistil, že dopisem ze dne 29. 4. 2020 žalobce odstoupil od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb z důvodu vzniku nepovoleného debetu na běžném účtu žalovaného, který nebyl ani dodatečně vyrovnán. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako původní věřitel postoupila svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a.s. jako přechodného věřitele, přičemž tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dne 26. 6. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2020 soud zjistil, že [právnická osoba] a.s., jako přechodný věřitel, postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobce, přičemž tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dne 24. 9. 2020. Z výzvy k plnění ze dne 29. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. 5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 7. Soud v projednávané aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2662 občanského zákoníku se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv se zavázal hradit poplatky za vedení běžného účtu, neplnil svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným od [právnická osoba] a.s., jako přechodného věřitele, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2020. Společnost - [právnická osoba], jako přechodný věřitel, nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti [právnická osoba], jako původní věřitel, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020. Vůči žalobci má tak žalovaný dluh ve výši 5 091,16 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.