39 C 119/2021-21 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 30. 10. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu úhrady příspěvku na základě provozování motorového vozidla žalovaným bez sjednaného pojištění odpovědnosti, když se jednalo o vozidlo vlastněné a provozované žalovaným, [registrační značka]. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání. Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), tyto písemnosti měl žalovaný doručeny fikcí, když po marném uplynutí úložní lhůty byla obsílka s těmito listinami dne 13. 7. 2021 vložena do poštovní schránky žalovaného na adrese jeho bydliště. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, nevyjádřil se ani k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání. Soud měl proto za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce, coby specifické právnické osoby, která je zřízena ve smyslu § 15 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění novel (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), když tato právnická osoba má mj. oprávnění získávat informace o vlastnictví, provozu a pojištění vozidel registrovaných na území ČR (§ 15 odst. 2, 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobce zjistil na základě porovnání údajů o vznicích, změnách a zánicích pojištění u jednotlivých pojistitelů z údajů zapsaných v registru provozovaných silničních vozidel, že k vozidlu [anonymizováno], [registrační značka], když se jedná o osobní automobil od 1850 cm3 do 2500 cm3, nebylo v době od 14. 12. 2018 do 5. 5. 2019, tedy za dobu 143 dnů, uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti vlastníka a provozovatele motorového vozidla. Vozidlo mělo technický průkaz [anonymizováno]. Žalovaný měl jako vlastník a provozovatel motorového vozidla povinnost uzavřít smlouvu o zákonném pojištění o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla dle §§ 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. Protože vozidlo bylo ve výše uvedené době provozováno a vlastněno žalovaným bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti, žalobce má dle § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž podle odstavce 3 § 4 tohoto zákona činí příspěvek za provozování vozidla bez sjednaného pojištění, s ohledem na jeho kubaturu, částku ve výši 65 Kč denně. Po vynásobení této částky počtem dní, po které nebylo vozidlo provozováno, činí příspěvek za provozování nepojištěného vozidla 9 295 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce nárok podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. na úhradu poplatku spojeným s uplatněním práva na příspěvek před podáním žaloby. V tomto případě se jedná o paušální náhradu 300 Kč. Po provedeném matematickém součtu tedy žalovaný dluží z titulu úhrady příspěvku za nepojištěné vozidlo a náhrady nákladů na předsoudní vymáhání takto vzniklé pohledávky 9 595 Kč, kterážto částka je představována výší žalobní jistiny. Na základě aplikace prokázaného skutkového děje k příslušným ustanovením zákona č. 168/1999 Sb., s přihlédnutím k vyhlášce MF ČR č. 205/1999 Sb., soud konstatuje, že byla naprosto jednoznačně prokázána důvodnost žaloby a v celém rozsahu jí bylo tedy vyhověno, přičemž žalovaný byl odsouzen k povinnosti zaplatit žalobci příspěvek za provozování nepojištěného vozidla a na předsoudní vymáhání pohledávky tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný je podle § 1968 OZ v prodlení s úhradou svého závazku, když požadovaná výše úroků v procentuální výměře je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradě nákladů řízení soudní poplatek 400 Kč, odměnu za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl 100 Kč na náhradě hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.