39 C 127/2021-15 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 31. 10. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu použití MHD v [obec] bez platné jízdenky. Žalovaná byla kontrolována revizorem, vznikla jí povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši žalované částky. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání, soud žalované doručoval žalobu, výzvu k vyjádření a výzvu k vyjádření k postupu soudu na zjištěnou adresu bydliště (úřední adresa pobytu v sídlem Magistrátu města Brna). K doručení písemností žalované došlo fikcí, když žalovaná byla poučena ve sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo vyvěšeno na úřední desce soudu dne 10. 8. 2021. Žalovaná přes poučení nijak nereagovala, obsílku si nevyzvedla. Žalovaná se nevyjádřila ani k žalobě, ani k postupu soudu, soud měl za to, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Soud vzal za prokázáno, že žalobce je právnickou osobou, podnikající pod obchodní firmou, se sídlem, IČ tak, jak je žalobce specifikován v záhlaví rozsudku. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně s předmětem podnikání provozování přepravy osob ve Statutárním městě [obec] Tyto skutečnosti soud ví z jiné úřední a rozhodovací činnosti. [právnická osoba] má příslušné oddělení kontroly přepravy, přičemž pracovník tohoto oddělení dne 3. 8. 2018 na zastávce [obec], [ulice] zadržel žalovanou v MHD bez platné jízdenky. Proto byl se žalovanou sepsán zápis o přepravní kontrole [číslo]. Podpisem zápisu vzala žalovaná na vědomí, že musí následující den od data kontroly žalobci uhradit jízdné a přirážku k jízdnému. V době rozhodné činilo jízdné dle tarifu IDS [anonymizováno] 25 Kč a 1.500 Kč přirážka k jízdnému. Toto vyplývá ze smluvních přepravních podmínek a tarifu IDS [anonymizováno]. Žalovaná použitím dopravního prostředku MHD uzavřela s [právnická osoba] dle § 2550 a násl. OZ smlouvu o přepravě osob. Žalovaná však porušila svou povinnost zaplatit jízdné, když dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona 111/1994 byla zadržena revizorem, byla legitimována a vzala na vědomí, že musí zaplatit nejen jízdné, ale i přirážku k jízdnému za tzv.„ jízdu načerno“. Výše přirážky vyplývá z tarifu a je v souladu s § 37 odst. 4 až 6 zákona 266/1994 Sb. a v souladu s § 18a odst. 3 a 4 zákona č. 111/1994. Pokud soud hovořil o smluvních přepravních podmínkách, výše přirážky je dána a upravena článkem 8 odst. 8 písm. g) přepravních podmínek. S ohledem na prokázaný skutkový děj a právní kvalifikaci věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí také vyhověl i co se týče příslušenství, protože žalovaná je marným uplynutím třicetidenní lhůty od data sepisu zápisu o jeho kontrole v prodlení s placením svého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Požadovaná výše úroků je v souladu se zákonnou úpravou (§ 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.). Soud věc kvalifikoval dle platných právních předpisů v souladu s § 3028 odst. 1 OZ. Úspěšnému žalobci byly přiznány náklady řízení - soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní pomoc za 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka žalované), když odměna za 1 úkon právní pomoci činí 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.), ke každému úkonu právní pomoci byla připočtena náhrada hotových výdajů 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.) Náklady za právní pomoc činí 900 Kč. Tato částka byla navýšena o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění v meritu věci i v nákladech řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.