43 C 258/2021-31 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.500 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. coby ceny za odtah vozidla žalovaného provedený za účelem blokového čištění, kterou žalovaný přes výzvu žalobci neuhradil. K projednání věci samé soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 21.10.2020 stálo vozidlo Ford [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, na pozemní komunikaci v [obec] na ulici [ulice], která byla označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání z důvodu blokového čištění, a proto bylo z komunikace odtaženo společností [právnická osoba], která byla k odtažení vozidla zmocněna na základě příkazní smlouvy (protokol [číslo] karta vozidla, pověření primátora města Brna z 30.6.2016 č.j. MMB/264901/2016, příkazní smlouva č. 6/2016 z 8.6.2016, fotodokumentace). Cena za zpětný odtah vozidla byla stanovena ve výši 1.500 Kč včetně daně z přidané hodnoty (výpis z usnesení Rady [územní celek] č. R 8/015 z 27.2.2019). Žalovaný byl vyzván k úhradě nákladů za odstranění vozidla ve výši 1.500 Kč ve lhůtě 14 dnů výzvou ze dne 8.12.2020 (výzva ze dne 8.12.2020, doručenka). Právním posouzením zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobce má oporu v ustanovení § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Právo na úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jeho výše je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci, jenž byl ve věci zcela procesně úspěšný, soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a částky 200 Kč představující dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč za dva úkony (žaloba, výzva k plnění), na jejíž přiznání by měl žalobce právo v případě, že by nebyl v řízení zastoupen advokátem (§ 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Soud žalobci se zřetelem k závěrům vysloveným Ústavním soudem v nálezu ze dne 23.11.2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, nepřiznal náhradu nákladů na zastupování advokátem, když v řízení nebyl se zřetelem k povaze sporu zjištěn opak toho, že nejsou nákladem účelně vynaloženým. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., platební místo podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Rozsah odůvodnění odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.