44 C 105/2020-105 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 3. 2018 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 12.199,08 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 728,36 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 963,30 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.338,31 Kč od 17. 8. 2017 do zaplacení (po provedeném částečném zpětvzetí žaloby). Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 20. 8. 2014 uzavřel právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 5.000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit půjčku spolu s úrokem a poplatkem za hotovostní inkaso splátek, a to celkem částku 9.000 Kč v 60 týdenních splátkách po 150 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož došlo k zesplatnění závazku ke dni 14. 11. 2014. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena ze spol. [právnická osoba] na spol. [právní předchůdce žalobce] [anonymizována dvě slova] a následně ze spol. [právní předchůdce žalobce] [anonymizována dvě slova] na žalobce. Žalobce žalobou požaduje nesplacenou jistinu ve výši 4.338,31 Kč, dlužný úrok ve výši 728,36 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.533,33 Kč (pozn. soudu: tento žalobce v žalobě nesprávně podřadil pod kapitalizovaný úrok), smluvní pokutu ve výši 5.327,44 Kč (0,1% denně z dlužné jistiny od 15. 11. 2014 do 27. 3. 2018), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 963,30 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 4.338,31 Kč od 15. 11. 2014 do 4. 8. 2017) a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 17. 8. 2017 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní upomínku ze dne 5. 3. 2018. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 20. 8. 2014 byla mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byla žalované téhož dne poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 5.000 Kč, přičemž poskytnutí této zápůjčky žalovaná podpisem potvrdila. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce jak zápůjčku ve výši 5.000 Kč, tak i sjednaný úrok ve výši 1.000 Kč a sjednanou odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.000 Kč, tedy částku v celkové výši 9.000 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 150 Kč Smluvní strany sjednaly (čl. N. Smlouvy), že zápůjčka se stává okamžitě splatnou v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení pro případ prodlení žalované s vrácením zápůjčky. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 8. 2017 mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto postupníkem byla na [právnická osoba] [anonymizováno] postoupena pohledávka za žalovanou. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 8. 2017 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 7. 9. 2017, předaným k poštovní přepravě dne 11. 9. 2017. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem ze dne 5. 3. 2018, předaným k poštovní přepravě dne 7. 3. 2018. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce (spol. [právnická osoba]) jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, právní vztah mezi nimi vznikl předáním předmětu zápůjčky žalované (předáním částky 5.000 Kč v hotovosti), neboť zápůjčka je reálným kontraktem. Žalovaná se zavázala zápůjčku společně s úrokem ve výši 1.000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.000 Kč právnímu předchůdci žalobce splatit prostřednictvím 60 týdenních splátek po 150 Kč. Žalovaná však své smluvní povinnosti nedodržela, neboť sjednané splátky řádně a včas nehradila, a dostala se tak s jednotlivými splátkami do prodlení. Dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila na zápůjčku pouze 1.400 Kč, tj. pouze 9 celých splátek. Z důvodu prodlení žalované se splácením tak v souladu se smlouvou došlo automaticky k zesplatnění zápůjčky ke dni 14. 11. 2014 (žalovaná neuhradila 10. splátku splatnou dne 29. 10. 2014, 11. splátku splatnou dne 5. 11. 2014 a 12. splátku splatnou dne 12. 11. 2014). Žalované tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce zesplatněnou jistinu, úrok a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně na žalobce, má pak žalovaná tuto povinnost nyní k žalobci. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobci či jeho právnímu předchůdci dlužnou částku zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 4.338,31 Kč (jistina zápůjčky), částku 2.533,33 Kč (poplatek za hotovostní inkaso splátek) a kapitalizovaný úrok ve výši 728,36 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s vrácením zápůjčky, je v souladu se Smlouvou o zápůjčce dále povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 4.338,31 Kč a to od 15. 11. 2014 do 27. 3. 2018, celkem tedy na smluvní pokutě částku 5.327,44 Kč. Částka 12.199,08 Kč uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku je tedy tvořena dlužnou jistinou ve výši 4.338,31 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.533,33 Kč (žalobce tento v žalobě nesprávně podřadil pod kapitalizovaný úrok) a smluvní pokutou ve výši 5.327,44 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, je rovněž povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobci úrok z prodlení z jistiny v zákonné výši od 15. 11. 2014 do zaplacení. Za období od 15. 11. 2014 do 16. 8. 2017 byl žalobcem zákonný úrok z prodlení kapitalizován na částku 963,30 Kč. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci úroků ke dni rozhodnutí soudu a zohlednění částek, ohledně nichž byla žaloba vzata zpět a řízení zastaveno (ohledně těchto částek žalobce zpětvzetím žaloby zavinil zastavení řízení), byl žalobce úspěšný v 90,36 % předmětu řízení (ohledně částky 15.383,35 Kč), žalovaná byla úspěšná v 9,64 % předmětu řízení (ohledně částky 1.641,51 Kč). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobce vůči žalované právo na náhradu 80,72 % nákladů řízení. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobce advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč a za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) po 150 Kč, třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč a částkou 220,50 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem tak žalobci vznikly náklady řízení ve výši 2.070,50 Kč. Z uvedené částky má žalobce právo na náhradu 80,72 %, tj. 1.671,31 Kč. Pokud se jedná o podání ze dne 28. 7. 2020 a 25. 9. 2020 soud žalobci náhradu nákladů za tyto úkony právní služby nepřiznal pro jejich neúčelnost (doplňovaná tvrzení měla být obsažena již v žalobě).