46 C 266/2016-218 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 18.11.2016 domáhala zaplacení náhrady za nemajetkovou újmu spočívající v náhradě za vytrpěné bolesti ve výši 200 000 Kč, za psychickou újmu ve výši 300 000 Kč a za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 000 000 Kč. 2. Žalobkyně uvedla, že žalovaná provedla žalobkyni dva zákroky drcení kamenů v pravé ledvině, kdy po druhém zákroky došlo u žalobkyně ke zdravotním komplikacím. Žalobkyně odpoledne krátce po zákroku trpěla bolestmi, nebyla včas vyšetřena lékařem. Zdravotní stav žalobkyně se zhoršoval, přesto došlo k vyšetření žalobkyně lékařem až ve večerních hodinách. Situaci začali lékaři řádně řešit až po půlnoci. V důsledku prodlení se zdravotní stav žalobkyně zhoršil natolik, že při revizní operaci jí musela být odebrána ledvina. 3. Žalovaná i vedlejší účastník se bránili tím, že lékařský postup žalované byl správný, kdy bylo postupováno od konzervativní péče k invazivní, neboť revizní operace, jakožto invazivní řešení, hrozí často ztrátou ledviny a je k němu proto přistupováno až k jako poslednímu vhodnému. <b>4. Z provedených důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:</b> 5. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná uzavřela s vedlejším účastníkem pojistnou smlouvu. 6. Z prozatímní propouštěcí zprávy ze dne 24.10.2014 (č.l. 10) vyplývá, že žalobkyně podstoupila dne 7.10.2014 zákrok na levé ledvině (5 dob drcení ledvinových kamenů-konkrementů). Poslední doba drcení musela být ukončena pro nevolnost a bolest žalobkyně. Na opakované rentgenové kontrole bylo zjištěno, že konkrement v ledvině stále zůstával, nedocházelo k jeho postupnému vyloučení z těla, byl vyloučen vznik hematomu. Mezi účastníky nebylo sporné, že tento zákrok byl úspěšný, následně došlo k odchodu konkrementů. Pacientka byla propuštěna a bylo jí do budoucna doporučeno řešit také pravou ledvinu (opět až pěti dobami drcení). 7. Z lékařské zprávy kardiologické ambulance MUDr. [příjmení] ze dne 2.3.2016 (č.l. 53) vyplývá, že žalobkyně byla z důvodu plánované operace kardiologem převedena z Walfarinu na heparin (Clexan). Tento listinný důkaz je také v souladu se závěry znalců. 8. Ze zdravotního záznamu ze dne 25.2.2016 (příloha č. 1 spisu), 1.3.2016 (př. 2), grafů (př. 3), lékařských zpráv MUDr. [příjmení] z roku 2013 -2014 (př. 4), ze dne 29.2.2016 (př. 5) soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. 9. Z operačního protokolu ze dne 14.3.2016 (př. 32) vyplývá, že žalobkyně podstoupila dne 14.3.2016 od 10.25 do 11.15 hodin zákrok na pravé ledvině (I. doba drcení konkrementů, operatér byl MUDr. [příjmení] [příjmení]). Mezi účastníky nebylo sporné a z této listiny také vyplývá, že zákrok byl bez komplikací a bolestí. 10. Mezi účastníky nebylo sporné, že následně konkrementy z těla žalobkyně vyšly, jejich rozsah však neodpovídal tomu, jak byl původně zjištěn. Bylo zřejmé, že v ledvině stále zůstává zbytkový kámen. Po zrakovém zhlédnutí vzorku vyšlých konkrementů bylo rozhodnuto, že následující den bude přistoupeno k druhé době drcení. K prověřením stavu zbytkového kamene ultrazvukovým vyšetřením bylo přistoupeno až krátce před zahájením II. doby drcení (č.l. 174), kdy ultrazvuk je přímo součástí přístroje, kterým se drcení konkrementů provádí. Lékař tedy nejprve ultrazvukem zkontroloval stav zbytkové kamene a potom rovnou přistoupil k drcení kamene. Tento závěr také vyplývá z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který ještě upřesnil, že lékař v podstatě zákrok stále sleduje nikoli zrakem ale skrze ultrazvuk. Provedení ultrazvukového vyšetření před zahájením II. doby drcení vyplývá také z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] (č.l. 74), vyhotovitele původního znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem Fakultní nemocnicí Vinohrady v červnu 2018 (č.l. 52), který doplnil, že na tomto ultrazvukovém vyšetření by poškození ledviny již muselo být zřejmé a že z lékařské dokumentace vyplývá, že v této fázi ještě ledvina poškozena nebyla. Znalecký ústav dne 1.12.2018 přišel o potřebnou znaleckou specializaci (sdělení ze dne 5.2.2020 na č.l. 124), proto již v odborném hodnocení věci nepokračoval a soudem byl ustanoven nový znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. 11. Z operačního protokolu ze dne 15.3.2016 (př. 34, č.l. 154) vyplývá, že žalobkyně podstoupila dne 15.3.2016 od 10.35 do 11.25 hodin zákrok na pravé ledvině (II. doba drcení konkrementů, operatér byl MUDr. [příjmení] [příjmení]). Pokud se týká provedení II. doby drcení má soud za to, že mezi účastníky nakonec nebylo sporné, že lékařský postup (zvolená metoda, intenzita i počet opakování) byl správný, což vyplynulo i z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] a z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. 12. Z bodu 9 znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] ze dne 19.6.2021 (č.l. 197) vyplývá, že během II. doby drcení vznikl zhmožděním ledvinového parenchymu hematom. Nejednalo se o běžnou reakci těla, ale komplikaci, která vzniká během drcení bez ohledu na lékařský postup. Tento závěr je v souladu s obsahem znaleckého posudku Fakultní nemocnicí Vinohrady, v němž MUDr. [jméno] [příjmení] uvedl, že vznik hematomu není obvyklou, ale je známou komplikací. Při výslechu pak doplnil, že po drcení rázovou vlnou nebývá hematom často, ale když už se vyskytne, je obsáhlý. Soud má tedy za to, že lékařský postup i provedení II. doby drcení byly správné a hematom vznikl jako ne příliš obvyklá, ale běžná komplikace v důsledku reakce těla žalobkyně. 13. Z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a ze sesterské (př. 15) a lékařské dokumentace ze dne 15.3.2016 (č.l. 157 = př. 27) vyplývá, že žalobkyně byla po II. době drcení umístěna na standartním oddělení urologické kliniky, na kterém se lékařská dokumentace vyhotovuje v tabulkách, zobrazujících celý týden na jedné straně. 14. Pokud se týká počátku bolestí žalobkyně, pak ze sesterské dokumentace ze dne 15.3.2016 (kolonka„ denní služba“ - list jedna druhá strana a na něj navazující list 3 druhá strana - př. 15) vyplývá, že po proběhlé době drcení podaly sestry žalobkyni„ od bolesti analgetika“. Z této formulace tak vyplývá, že žalobkyně měla po II. době drcení bolesti a byly ji podány léky proti bolesti. Tento závěr je také v souladu s tabulkou škály bolesti v úvodu lékařské dokumentace ze dne 15.3.2016 (č.l. 155), ze které vyplývá, že žalobkyně měla již v poledne bolest na stupni 4 (z deseti stupňů), tzn. v téměř polovině celkové škály bolesti. Nakonec je tento závěr také v souladu se závěry znalce, který sice původně ve znaleckém posudku (část„ časový sled nejdůležitějších událostí“, bod 1, 3) uvedl, že první záznam o bolestech žalobkyně byl ve zdravotní dokumentaci proveden až v souvislosti s bolestí beder v 19.45 hodin, ve svém výslechu u jednání však po podrobnějším rozboru lékařské a sesterské dokumentace ze dne 15.3.2016 uvedl, že žalobkyni byly při odpolední ordinaci, což by odpovídalo 14. až 16. hodině, sestrami podány kapky proti bolesti Algifen, kdy z lékařské dokumentace není zřejmé, proč byly kapky podány. Sestry podaly kapky žalobkyni na základě předem daného lékařského pokynu, a to buď preventivně nebo se mohlo jednat o reakci na bolest tvrzenou žalobkyní právě kolem 14. hodiny. Lékař však žalobkyni před podáním kapek, od operace, neprohlédl. V 16.20 hodin pak byl žalobkyni podán opiát Dipidolor, ale nebyl tam uveden důvod, proč ho má žalobkyně dostat. Ordinace opiátu byla lékařem podepsána pouze souhrnně u léků předepsaných předem pro daný den nikoli konkrétního pokynu pro sestru, protože u ordinace opiátů má být razítko a podpis přímo u opiátu. Zjednodušeně byl lék zapsán správně v ordinacích (lékařských předpisech), ale nebyl odůvodněn v dekurzu (lékařském popisu průběhu onemocnění). 15. Z výslechu žalobkyně vyplývá, že kolem 14. hodiny začala mít bolesti,„ jako by se jí plnilo břicho“. Kolem 16. hodiny žádala o pomoc sestry, které jí daly mi Algifen. Kolem 19. hodiny se zvláštní bolest už nedala vydržet, žalobkyně byla již zoufalá. Výslech žalobkyně měl soud, co do počátku a intenzity bolestí za věrohodný, neboť žalobkyně vypovídala spontánně a přesvědčivě, její výslech nebyl ohledně vzniku bolestí v rozporu se zdravotní dokumentací a bolesti jako reálné označil i znalec. 16. Z toho, že bolest žalobkyně téměř v polovině škály byla skutečně zaznamenána v lékařské dokumentaci již v poledne a z toho, že sestry následně žalobkyni bez vyšetření lékařem podaly preventivně předepsané léky proti bolesti (a to nejen běžné Algifen ale také opiát Dipidolor) a z výslechu žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně měla zhruba dvě hodiny po operaci nemalé bolesti. 17. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce má soud za prokázané, že tyto bolesti byly od počátku tlumeny léky proti bolesti. Soud se proto zabýval tím, zda byl tento postup správný, aniž by bez žalobkyně byla vyšetřena lékařem. Znalec původně shrnul, pokud žalobkyni podávány léky bolesti (Algifen a Dipidolor), pak se jednalo o preventivní podání z důvodu komfortu pacienta, aby netrpěl a zmírnila se bolest, která po drcení automaticky nastupuje. Znalci [příjmen