47 C 132/2021-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem ze dne 23. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 3 056,58 Kč za dodávky plynu, 3 764,04 Kč za dodávky elektřiny, a dále zaplacení smluvních poplatků 2x 300 Kč a 2 x 100 Kč. Zaplacení předmětných částek se v případě plynu domáhal na základě smlouvy ze dne 16. 4. 2019 pro odběrné místo [adresa], v případě elektřiny na základě smlouvy ze dne 16. 4. 2019 rovněž pro odběrné místo [adresa]. 2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil, nereagoval na žádnou z výzev soudu. 3. Dne 15. 10. 2021 proběhlo jednání, na kterém soud provedl dokazování a zjistil následující skutkový stav. <b>4. A) dodávky plynu</b> 5. Žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 16. 4. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa], plyn pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral včetně čerpání souvisejících služeb. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že cena plynu bude určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby plynu bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Tyto skutečnosti soud ujistil z důkazu smlouvou. 6. Žalobce žalovanému vyúčtoval dne 12. 2. 2020 částku celkem 3 356,58 Kč, var. sym. [číslo], představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 505,26 m3 odebraného plynu ve fakturačním období od 30. 4. 2019 do 4. 2. 2020 (důkaz tímto vyúčtováním a dokladem o odeslání z 29. 2. 2019). Součástí vyúčtování byla dále smluvní pokuta 300 Kč za pozdní platby. 7. V neposlední řadě žalobce požadoval smluvní pokutu 100 Kč za prodlení žalovaného se zaplacení faktury var. sym. [číslo]. <b>8. B) dodávky elektřiny</b> 9. Žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 4. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral včetně čerpání souvisejících služeb. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní (důkaz smlouvou). 10. Žalobce žalovanému vyúčtoval dne 9. 3. 2020 částku celkem 4 064,04 Kč, var. sym. [číslo], představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 1,646 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 27. 5. 2019 do 3. 2. 2020 (důkaz tímto vyúčtováním a dokladem o odeslání). Součástí vyúčtování byla dále smluvní pokuta 300 Kč za pozdní platby. 11. V neposlední řadě žalobce požadoval smluvní pokutu 100 Kč za prodlení žalovaného se zaplacení faktury var. sym. [číslo]. 12. Při právním posouzení žalovaných nároků soud aplikoval v případě dodávek elektřiny § 50 odst. 2 a v případě dodávek plynu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní závazkový právní vztah, kterým se zavazuje obchodník s elektřinou/plynem dodávat zákazníkovi elektřinu/plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby, a zákazník se zavazuje zaplatit obchodníkovi s elektřinou/plynem cenu za dodanou energii a cenu souvisejících služeb. 14. Žalobce tedy byl zavázán dodávat žalovanému příslušné energie a zajišťovat související služby, a žalovaný byl povinen platit žalobci cenu těchto energií a služeb dle vyúčtování žalobce. Žalovaný tyto své základní povinnosti porušil, pročež jej soud zavázal k zaplacení částky 3 056,58 Kč za dodávky plynu a 3 764,04 Kč za dodávky elektřiny, tj. celkem 6 820,62 Kč (výrok II. rozsudku). Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná, a to včetně práva žalobce na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Jinak tomu ovšem je u práva na zaplacení smluvních pokut. 15. Pokud jde o smluvní poplatky, ty byly výrokem I. tohoto rozsudku zamítnuty s ohledem na následující důvody. 16. Ve smlouvách z 16. 4. 2019, v části označené jako„ Ostatní ujednání“, bylo uvedeno, že„ Zákazník je povinen zaplatit innogy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní.“. 17. Soud postupoval konzistentně a - ve shodě s např. rozsudkem ve věci 47 C 111/2019, 47 C 159/2019, 47 C 243/2020, 47 C 205/2020, 47 C 130/2020, 47 C 48/2020 - žalobu v části všech žalovaných smluvních pokut zamítl, pro absolutní neplatnost takové smluvní pokuty (§ 588 o. z. – zjevný rozpor s dobrými mravy), při aplikaci m. j. nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/2011. 18. Závěr o absolutní neplatnosti části smlouvy zakotvující smluvní pokutu potvrdil jako správný i odvolací soud - Krajský soud v Brně, a to v rozsudku z 6. 10. 2020 č. j. 37 Co 4/2020 – 79:„ …se odvolací soud jinak zcela ztotožňuje s dalšími právními závěry soudu I. stupně, především se závěrem o absolutní neplatnosti této části smlouvy pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z., přičemž odvolací soud rovněž souhlasí s tím, že soudem I. stupně citovaná judikatura ÚS ČR je nadále použitelná a pro daný případ přiléhavá…“ (obdobně rozsudek Krajského soudu v Brně z 19. října 2021 č. j. 37 Co 120/2021 – 76). 19. Kupříkladu Krajský soud v Brně v rozsudku z 30. 9. 2020 č. j. 19 Co 164/2020-59 uvedl:„ 5. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit. 6. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srovnej nález z 11. 11. 2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11) plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Zatímco tato nálezová judikatura spojovala za účinnosti úpravy před o.z. nesjednání smluvní pokuty v listině, na které spotřebitel připojuje svůj podpis s absolutní neplatností, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, o.z. vychází z odlišné koncepce, zakotvené v ust. § 1815 o.z. Podle nové úpravy soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá. 7. Smlouva o sdružených dodávkách plynu, uzavřená dne 21.11.2017, mezi žalobcem coby podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka.„ První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětné smlouvy jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dod