49 C 51/2021-36 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 4.999 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že podle smlouvy o úvěru ze dne 26. 2. 2019 společnost [právnická osoba] přenechal žalovanému částku ve výši 5.000 Kč, tuto částku se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 28. 3. 2019. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný částku nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020. Žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení dlužné částky, marně. Žalovaný se ve věci – ač k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 22. 4. 2021, č. j. 49 C 51/2021-24 – nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na 7. 9. 2021 se nedostavil ani žalobce (který svou neúčast omluvil, současně svou absencí však znemožnil soudu, aby jej poučil a vyzval podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.), ani žalovaný, ač předvolán řádně a včas. Soud tedy za podmínek uvedených v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., neboť rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., rozsudek obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Dne 12. 5. 2020 [právnická osoba] a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, které podle obsahu této smlouvy měly být specifikovány v její příloze č. 1. Takovou přílohu ovšem žalobce soudu nepředložil (resp. ta část, kterou soudu předložil, je nečitelná, a na seznamu pohledávek pohledávku za žalovaným soud nedohledal) a vzhledem k tomu, že se k jednání soudu nedostavil, znemožnil soudu, aby jej k jejímu předložení vyzval. Soud tak především nevzal za prokázané, že by žalobci byla jakákoli pohledávka za žalovaným postoupena. Vyjma toho však soud nevzal za prokázané ani tvrzení žalobce o tom, že byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena jakákoli smlouva, a již vůbec ne o obsahu tvrzeném žalobcem. Jde-li o formulář nadepsaný„ Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo]“, k tomuto není připojen podpis žalovaného a z ničeho soud nevzal za prokázané, že by žalovaný jakkoli vyjádřil svou vůli být obsahem této listiny vázán. Touto ani žádnou jinou listinou označenou žalobcem k důkazu soud nevzal za prokázané, že žalovaný uzavřel jakoukoli smlouvu. Vzhledem k tomu, že k jednání ve věci dne 7. 9. 2021 se nedostavil, zabránil žalobce soudu, aby jej v tomto směru poučil a vyzval podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů. Za situace, kdy žalobce neprokázal, že by žalovaný uzavřel s kýmkoli jakoukoli smlouvu o jakémkoli obsahu a že by jakákoli pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou ze dne 12. 5. 2020, soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. Po provedeném dokazování soud nespatřuje žádný právní důvod, podle něhož by bylo lze žalobci jakékoli plnění vůči žalovanému přiznat. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který byl ve věci zcela neúspěšný, náhrada nákladů nepřísluší, a žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, v řízení žádné náklady nevznikly.