52 C 124/2021-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 3.880 Kč se zákonným úrokem z prodlení a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. s počátkem pojištění dne 24. 4. 2020. Žalovaný však pojistné řádně neplatil. Částka dlužného pojistného za období od 24. 7. 2020 do 11. 11. 2020 pojištění činí 3.880 Kč Ani přes výzvu žalovaný uvedenou částku nezaplatil. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od data zániku pojistné smlouvy. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 5. V dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla dne 15. 5. 2020 po zaplacení prvního pojistného platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit čtvrtletní pojistné ve výši 2.758 Kč. Za období od 24. 7. 2020 do 11. 11. 2020, kdy došlo k ukončení smlouvy, nezaplatil ničeho (přípis ze dne 21. 8. 2020, ze dne 25. 8. 2020, ze dne 22. 9. 2020 a ze dne 23. 11. 2020). Žalobce má proto nárok za pojistné odpovídající době, po kterou žalovaný pojistné neplatil, a to ve výši 3.880 Kč (§ 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., přípis ze dne 23. 11. 2020). S ohledem na to, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a to nejpozději dnem po zániku pojistné smlouvy, má žalobce nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci částku 3.880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.880 Kč za dobu od 12. 11. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů. 6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a jednak v odměně advokáta. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném k datu provedení úkonu právní služby (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 14b AT činí 200 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby – přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci, výzva k plnění. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 189 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 1.489 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o pojistném a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b AT.