52 C 19/2021-72 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 6. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 3.107 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 18. 10. 2016 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění právní ochrany. Žalovaný pojistné za období od 18. 10. 2017 do 11. 5. 2018 ve výši 3.107 Kč nezaplatil. K zániku pojištění došlo dne 11. 5. 2018 po marném uplynutí lhůty od doručení upomínky žalobce k zaplacení dlužného pojistného. Žalobce žalovaného marně vyzýval k uhrazení dlužných částek 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Namítal nedostatek pravomoci českých soudů, dále že se předžalobní výzva nedostala do sféry adresáta žalovaného, když žalovaný ukončil pobyt na území ČR k 31. 1. 2017 a naposled, že je nárok proti dobrým mravům, když se smlouva týkala pojištění bydlení k bytu [ulice a číslo], [obec], žalovaný před ukončením pojistné smlouvy byt opustil a ten byl zřejmě znova pojištěn. 3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když služba žalovanému, který je cizí státní příslušník, byla poskytnuta na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby (odštěpný závod) má sídlo na území České republiky. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla dne 18. 10. 2016 platně uzavřena pojistná smlouva (§ 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.). Účastníci sjednali smlouvu o pojištění právní ochrany od 18. 10. 2016 na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 5.510 Kč. Změnou smlouvy ze dne 18. 10. 2017 bylo pojistné splatné ve čtvrtletních splátkách po 1.377 Kč se splatností k 18. 10., 18. 1., 18. 4. a 18. 7. v roce. Žalovaný však pojistné řádně neplatil (upomínka ze dne 8. 3. 2018). Pojištění ze smlouvy mezi účastníky trvalo od 18. 10. 2016 do 11. 5. 2018 (upomínka z 20. 1. 2020), kdy s ohledem na ust. § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., zaniklo, nedoplatek pojistného činí 3.107 Kč (upomínka z 20. 1. 2020). Žalovaný je s ohledem na ust. § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., povinen zaplatit pojistné v této částce. Žalovaný byl povinen nahlásit žalobci podstatnou změnu v jeho osobních údajích, jako například změnu doručovací adresy, ukončení pobytu na území ČR apod. Žalobce neměl žádnou možnost, jak zjistit, že k daným změnám došlo a nemůže tak jít na jeho úkor, že se žalovaný odstěhoval. Soud tak neshledal námitku rozporu s dobrými mravy jako důvodnou. Žalobce odeslal předžalobní upomínku na poslední známou adresu a s ohledem na povinnost žalovaného hlásit žalobci změnu adresy tak nemůže jít k tíži žalobce, že se žalovaný z této adresy bez oznámení odstěhoval. Soud tak považuje výzvu za doručenou. 6. S ohledem na to, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a to dnem po splatnosti každé čtvrtletní splátky, má žalobce nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovaného zavázal k povinnosti dle výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku. 7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a třech režijních paušálech ve výši 300 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony – výzva k plnění, sepsání žaloby a replika k vyjádření žalovaného. Žalobce dále předložil vyúčtování nákladů za účast jednání a to dvě jízdenky na trase Praha – Brno v celkové hodnotě 464 Kč Celkem se jedná o částku 1.764 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 8. Výrokem III. byla ustanovenému opatrovníkovi přiznána odměna za řízení v souladu s § 140 odst. 2 o.s.ř. Ustanovený opatrovník učinil ve věci tyto úkony: přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé a účast u jednání, kdy se jedná o úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT. Výše odměny vypočtená z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT činí dle sazby stanovené dle § 7 AT částku 1.000 Kč. Dle ustanovení § 12a advokátního tarifu, je třeba sazbu odměny u úkonů stanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení snížit o 20 %. Nákladem ustanoveného zástupce je i režijní paušál stanovený dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby. Celková odměna ustanoveného opatrovníka tedy činí 3.300 Kč. 9. Náhrada nákladů řízení státu za ustanoveného opatrovníka se nepřiznává, jelikož zde není ten, kdo by je měl v souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř. hradit.