54 C 122/2021-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci částku 13.000 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené smluvní pokuty za nevrácené poskytnuté technické zařízení ve výši 13.000 Kč, která nebyla žalovanou zaplacena ani na základě zaslaných upomínek a předžalobní výzvy. Žalovaná se ve věci k žalobě nevyjádřila. 2. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 3. Soud provedl důkaz smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], výzvou k úhradě dluhu z [datum], a výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty z [datum], ze kterých soud zjistil a vzal za prokázané, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu, podle níž se žalobce zavázal poskytnout žalované služby v oblasti připojení a poskytování veřejných služeb prostřednictvím satelitu [anonymizována dvě slova] včetně jeho příslušenství. Pro případ, že dojde k ukončení smlouvy, byla mezi stranami sjednána povinnost žalované vrátit zapůjčené technické zařízení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost žalované uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za porušení povinnosti vrátit každý jednotlivý [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a dále 2x přístupovou kartu [číslo] [číslo]). Žalovaná v průběhu smluvního vztahu přestala za poskytnuté služby hradit, a proto byla vyzvána výzvou ze dne [datum] k úhradě vzniklého dluhu. Na výzvu nereagovala, a proto došlo následně ze strany žalobce k omezení poskytování služeb, a to v duchu čl. 6 [číslo]. Všeobecných podmínek. Dne [datum] došlo k ukončení smlouvy, a to dle čl. 17. Všeobecných podmínek, a to uplynutím lhůty 3 měsíců od omezení poskytování služeb z důvodu neplacení za poskytované služby. Ačkoli žalovaná byla povinna do 10 dnů od shora uvedeného data vrátit výše specifikované technické zařízení, k tomuto nedošlo, a to ani přes výzvu ze dne [datum]. 4. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ve smyslu § 63 a násl. zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a platebních transakcí a žalovaná se zavázala za tyto služby platit ceny dle vyúčtování. Žalobce splnil smluvní podmínky tím, že žalované řádně a včas dodával sjednané služby v příslušném rozsahu. Žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním nezaplatila žalobci za poskytnuté služby částku sjednanou účastníky, což ve svém důsledku vedlo k ukončení smluvního vztahu. Žalobci vzniklo právo po žalované požadovat zaplacení písemně dohodnuté smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč ve smyslu ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako„ OZ“) za porušení povinnosti žalované vrátit [anonymizováno 6 slov] a [anonymizována tři slova] a dále 2x přístupovou kartu [číslo] a [číslo]). Žalobci dále vznikl nárok na zaplacení částky 13.000 Kč. Žalovaná však svých povinností nedostála a poskytnutá technická zařízení žalobci nevrátila. Žalobci tak vzniklo právo žádat po žalované zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za každé zapůjčené nevrácené technické zařízení v podobě set-top boxu a částku ve výši 1.500 Kč za každou nevracené přístupovou kartu. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. 6. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa].