54 C 206/2021-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení žalované částky spolu příslušenstvím (zákonných úroků z prodlení) z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy původní věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 68.259,22 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději [datum]. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky. 2. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 68.259,22 Kč a splatností dne [datum]. 3. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3.410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. 4. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. 5. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne [datum]. 6. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 68.259,22 Kč nejpozději splatných dne [datum]. 7. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem, a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [příjmení] [osobní údaje žalobce], jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. 8. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán. 9. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.). 10. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovaným dnem [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému úvěr ve výši 68.259,22 Kč. 11. Pohledávka žalobce vyplývá ze Smlouvy o poskytnutí úvěru uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového rámce žalobcem, jakožto věřitelem, žalovanému, jakožto dlužníkovi, ve výši 68.259,22 Kč (jak vyplývá z výpisu), a to na základě návrhu učiněného původnímu věřiteli (dále jen„ úvěrová smlouva“), v kterém žalovaný potvrdil svoji žádost o úvěr a požádal původního věřitele o poskytnutí úvěru. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dluh z úvěru, byl žalobcem vyzván předžalobní upomínkou o zaplacení dluhu, a to dopisem odeslaným dne [datum] O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem původního věřitele o ukončení smlouvy a o zesplatnění pohledávky, kterým zároveň původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky vyplývající z předmětné smlouvy. 13. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne [datum]. Žalovaný ani přes tuto výzvu ničeho na pohledávku neuhradil. Vzhledem k výše uvedenému má žalobce nárok na zaplacení doposud neuhrazené části pohledávky, která ke dni [datum] dle vyčíslení původního věřitele (viz Smlouva o postoupení pohledávky a její příloha [číslo]) činila částku 68.259,22 Kč. 14. Soud zjistil skutkový děj z níže uvedených listinných důkazů: smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení včetně předžalobní výzvy ze dne [datum], smlouva o úvěru, předžalobní výzva. 15. Při právním posouzení soud použil zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť úvěrová smlouva byla uzavřena po [datum], tedy za účinnosti tohoto zákona. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Na úrok z prodlení byl použit § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na smlouvu o postoupení pohledávky bylo užito ust. § 1879 o. z. 16. Po provedeném dokazování, zhodnocení důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, neboť právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřeli úvěrovou smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout finanční prostředky žalovanému a žalovaný se tuto částku zavázal zaplatit i s úroky. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas a vznikl tak dluh 68.259,22 Kč, právní předchůdce žalobce pak postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. 17. Soud o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému účastníkovi. Žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 17.831,80 Kč. 18. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17.831,80 Kč Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé) po 3 860 Kč, třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. po 300 Kč, částkou 2.620,80 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad a zaplaceným soudním poplatkem 2.731 Kč. 19. Tyto náklady řízení v celkové výši 17.831,80 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta, se sídlem [adresa žalobkyně].