54 C 209/2021-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 17. 5. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.500 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobu žalobce odůvodnil tak, že podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění je vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. 3. Dle ust. § 19a odst. 1 a § 19b odst. 1 zákona je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace vozidlo, jehož provozovatel neuposlechl opatření obecné povahy silničního správního úřadu o označení místní komunikace nebo její části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou. 4. Na základě pověření [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno]: [spisová značka] ze dne 19. 2. 2001 a [smlouva] [číslo] ze dne [datum], ve znění jejích změn a dodatků, je společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec], [anonymizována tři slova], [PSČ], [IČO], oprávněna v rámci výkonu pověření – správy pozemních komunikací na území [stát. instituce] – rovněž zajišťovat odstraňování vozidel při blokovém čištění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 5. Žalovaný je podle výpisu z centrální evidence vozidel provozovatelem osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které bylo žalobcem dne [datum] odtaženo z ulice [ulice] v [obec], a to za účelem blokového čištění. Uvedená lokalita, z níž bylo vozidlo žalovaného odtaženo, byla v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, bylo vozidlo žalovaného prostřednictvím společnosti [právnická osoba], odtaženo a vráceno zpět do místa odtahu, jak je uvedeno výše. Dle ust. § 19b odst. 2 zákona jsou vozidla odstraňována z pozemní komunikace na náklady jejich provozovatelů. 6. Dle ust. § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu je žalobce oprávněn odstranit z pozemních komunikací překážku provozu na pozemních komunikacích, neodstranil-li ji neprodleně ten, kdo ji způsobil. 7. Na základě pověření primátora [územní celek] [anonymizována tři slova], ze dne [datum] a mandátní smlouvy [číslo] ze dne [datum] je společnost [právnická osoba] se sídlem v [obec] oprávněna v rámci výkonu mandátu správy pozemních komunikací na území provádět činnosti související s odtahy vozidel. Jak vyplynulo z protokolu o odtažení vozidla [číslo] na základě pokynu strážníka [anonymizována dvě slova] bylo dne [datum] odtaženo z ulice [ulice] v [obec] motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], které tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích. 8. Dle ust. § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 9. Cena za odtažení vozidla činila částku 1.920 Kč a tato sestává z úhrady za odtah 1.487,60 Kč, ceny za uložení vozidla 99,17 Kč a DPH (99,17 Kč/den + 21% DPH v platné výši). 10. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k uhrazení dlužné částky. 11. Žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení tyto listinné důkazy: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo], protokol o odtažení motorového vozidla, výpis z usnesení [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] [spisová značka], výpis z Centrální evidence vozidel, předsoudní výzva k zaplacení. 12. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 13. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit dlužnou částku v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. ve spojení s § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění. Současně byl žalovaný zavázán k uhrazení zákonného úroku, protože ačkoliv byl žalovaný upomínán ohledně uhrazení dluhu, svůj dluh včas neuhradil. Příslušenství bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 NOZ na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené § 1 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k uhrazení dlužné částky, ale dlužnou částku neuhradil. 15. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 16. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit dlužnou částku v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění. Současně byl žalovaný zavázán k uhrazení zákonného úroku, protože ačkoliv byl žalovaný upomínán ohledně uhrazení dluhu, svůj dluh včas neuhradil. Příslušenství bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 NOZ na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené § 1 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť byl žalobce ve věci zcela úspěšný, a má právo na náhradu nákladů řízení. 18. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dvěma paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 100 Kč (za úkon návrh ve věci samé a výzva k plnění). Náhrada nákladů řízení je tedy tvořena celkovou částkou ve výši 600 Kč. Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobci nepřísluší, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2984/09 a nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12. 19. Tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.