55 C 250/2021 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 3. 8. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 10.686 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobu odůvodnil tím, že dne 10. 12. 2019 uzavřel žalobce s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž se žalobce zavázal dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektrickou energii a žalovaná se zavázala hradit žalobci řádně a včas cenu za její poskytnutí. Žalobce žalované vyúčtoval dodanou elektrickou energii za období od 16. 12. 2019 do 13. 7. 2020 fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 14.363 Kč a splatnou dne 31. 7. 2020. Žalovaná na tuto fakturu uhradila dne 17. 8. 2020 částku ve výši 1.500 Kč, dne 21. 8. 2020 částku v celkové výši 3.000 Kč, dne 10. 11. 2020 částku v celkové výši 500 Kč a dne 24. 2. 2021 částku ve výši 116 Kč. Žalobce dále vyúčtoval žalované dodanou elektrickou energii za období od 14. 7. 2020 do 30. 11. 2020 fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 1.439 Kč a splatnou dne 18. 12. 2020. Žalovaná (ačkoliv písemně upomínána) dlužnou částku v celkové výši 10.686 Kč žalobci dosud neuhradila. 3. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 4. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. <b>5. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav.</b> 6. Dne 10. 12. 2019 uzavřel žalobce jakožto dodavatel a žalovaná jakožto zákazník Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], elektrickou energii a žalovaná se zavázala platit za dodávku elektrické energie cenu stanovenou v platném a účinném ceníku na příslušné období. Žalobce dne 17. 7. 2020 vystavil fakturu [číslo] kterou žalované vyúčtoval dodanou elektrickou energii za období od 16. 12. 2019 do 13. 7. 2020, znějící na částku ve výši 14.363 Kč a splatnou dne 31. 7. 2020. Žalobce dále dne 4. 12. 2020 vystavil fakturu [číslo] kterou žalované vyúčtoval dodanou elektrickou energii za období od 14. 7. 2020 do 30. 11. 2020, znějící na částku ve výši 1.439 Kč a splatnou dne 18. 12. 2020. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky v celkové výši 10.686 Kč vyzvána dopisem zástupce žalobce ze dne 7. 6. 2021. Žalobce tedy na základě platně uzavřené smlouvy dodal žalované elektrickou energii, ale žalovaná v období od 16. 12. 2019 do 30. 11. 2020 nezaplatila řádně a včas cenu za takto dodanou elektrickou energii. 7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. 9. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah, a to uzavřením Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 12. 2019. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako dodavatel a žalovaná jako zákazník. Žalovaná, ačkoli ji žalobce v období od 16. 12. 2019 do 30. 11. 2020 dodával do sjednaného odběrného místa elektrickou energii, nezaplatila řádně a včas cenu za takto dodanou elektrickou energii a tím porušila svoji základní povinnost vyplývající z uvedeného závazkového vztahu. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 10.686 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 3. 8. 2021) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 252 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.