61 C 146/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 11.2.2021, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 3 488 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla prostřednictvím internetových stránek dne 17.5.2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč a spolu s poplatkem za expresní výplatu úvěru ve výši 199 Kč jednorázovou platbou do 6. 5. 2020. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobce se proto podanou žalobou domáhá zaplacení částky v celkové výši 3 588 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč a poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit do 16.6.2020. 2. Žalovaný se k žalobě, písemně nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 4. Z úvěrové smlouvy (ID žádosti [číslo]) ze dne 17.5.2020, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníku poplatků bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 3 000 Kč převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet] na základě žádosti vyplněné na internetových stránkách žalobce www.kamali.cz. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč a poplatku za bezpečnou splátku ve stejné výši do 16.6.2020. V případě prodlení s úhradou se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný ve lhůtě splatnosti (a ani později) na svůj dluh neuhradil ničeho a žalobci v této souvislosti vznikly náklady ve výši dvakrát 100 Kč. Na existenci dluhu byl žalovaný upozorněn písemnou předžalobní upomínkou a byl vyzván k jeho zaplacení. 5. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována 6. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný přesto, že se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve sjednané lhůtě, nesplnil svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas. Žalobci tedy vzniklo i právo požadovat zaplacení smluvní pokuty. Vůči žalobkyni má žalovaný dluh v celkové výši 3 488 Kč (3 000 Kč jistina, 99 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 99 Kč poplatek za bezpečnou splátku, 200 Kč vynaložené náklady a dvakrát 99 Kč smluvní pokuta odpovídající 3 % z dlužné jistiny). Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 189 Kč.