61 C 260/2020-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem podaným dne 2.7..2020 domáhal zaplacení částky 4 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené s původním věřitelem [právnická osoba] Dle smlouvy o zápůjčce měla žalovaná částku, která jí byla poskytnuta vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 5.4.2014. Žalovaná nehradila ani částečně. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků soud ve věci rozhodoval v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6.3.2014 vzal soud za prokázané, že žalovaná potvrdila vlastnoručním podpisem převzetí částky 4 000 Kč v hotovosti s tím, že je vrátí dne 5.4.2014. 5. Podle příkazu k úhradě [právnická osoba] pro žalovanou činil její závazek 5 320 Kč (jistina 4 000 Kč, poplatek 1 320 Kč) a byl splatný 5.4..2014. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek z 21.12.2017 byla pohledávka postoupena žalobci, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována přípisem ze dne 18.1.2018, což soudu doložil předložením příslušného poštovního archu. Současně byla vyzvána k zaplacení dluhu. 7. K zaplacení dluhu vyzval žalovanou rovněž žalobce zaslanou předžalobní upomínkou ze dne 2.4.2020. 8. Podle ust. § 3 odst. 1 písm. a) z.č. 145/2020 o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 9. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl poprávu plnit sám. 11. Při zkoumání platnosti smlouvy o půjčce dospěl soud k závěru, že smluvní ujednání mezi žalovanou a původním spotřebitelem mělo charakter spotřebitelské smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. V řízení nebylo prokázáno, že by při uzavření smlouvy došlo k jakémukoliv zkoumání úvěruschopnosti žalované a sám žalobce výslovně uvedl, že v tomto směru mu od původního věřitele nebyly předány jakékoliv informace. 12. Je tedy možné uzavřít, že původní věřitel nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet. Smlouva o zápůjčce byla tedy od samého počátku absolutně neplatná a původnímu věřiteli, potažmo nyní žalobci vzniklo pouze právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila, tedy zaplacení částky 4 000 Kč. 13. Návrhu bylo tedy vyhověno a soud žalobci přiznal právo na zaplacení této částky včetně zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. zák. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu soud odvozoval od informace plynoucí ze smlouvy o půjčce podepsané žalovanou, ve které je uvedeno, že částka 4 000 Kč má být zaplacena nejpozději dne 5.4.2014. Následujícího dne se tedy žalovaná ocitla v prodlení a žalobci přísluší úroky z tohoto prodlení ve výši odpovídající nař. vl. [číslo] k tomuto dni. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu předžalobní výzvy a písemného návrhu ve věci samé po 200 Kč, a to dle ust. § 14b odst. vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.), dále třikrát 100 Kč za paušální náhrady hotových výloh podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a 21% DPH ve výši 189 Kč.