63 C 201/2021-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 7.12.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč s úrokem z prodlení od 1.12.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 3.12.2018 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byly žalovanému zajištěny služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do 31.7.2019, kdy byla smlouva ukončena. Za účelem užívání těchto služeb bylo žalovanému pronajato technické zařízení –„ set-top [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno]“. Vzhledem k tomu, že žalovaný po ukončení smlouvy technické zařízení nevrátil, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 3.12.2018 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní (pod tehdejším názvem [právnická osoba] a od 1.1.2020 podnikající pod názvem [právnická osoba], jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku) a žalovaným byla uzavřena smlouva, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby elektronických komunikací označených„ základ ([anonymizováno])“ a technické zařízení„ [anonymizována tři slova]“ oproti závazku žalovaného zaplatit za poskytnuté služby úplatu. Pro případ, že dojde k ukončení smlouvy, byla mezi stranami sjednána povinnost uživatele vrátit zapůjčení technické zařízení, a to nejpozději do deseti dnů od ukončení smlouvy. Nevrátí-li uživatel technické zařízení je povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč. Na výzvu žalobkyně ze dne 10.8.2019 ohledně vrácení technického zařízení po ukončení smlouvy ke dni 31.7.2019, žalovaný nereagoval. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by byl dostál své smluvní povinnosti a požadované technické zařízení vrátil, ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za porušení povinnosti vrátit technické zařízení„ set-top [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizována dvě slova]“. 4. Protože žalovaný byl v prodlení se zaplacením sjednané smluvní pokuty, může žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z., požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., kdy podle ustanovení § 2 uvedeného vládního nařízení, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 1.000 Kč podle ustanovení § 7 bodu 3, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby), úhradě 1 úkonu právní pomoci advokáta ve výši 500 Kč podle ustanovení § 7 bodu 3, § 11 odstavec 2 písmeno h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (výzvu k plnění ze dne 18.11.2020) a v úhradě 3 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 3.400 Kč ( (2 x 1.000) + 500 + (3 x 300) = 3.400) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 714 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 4.114 Kč Náklady vynaložené žalobkyní po zaokrouhlení činí 4.514 Kč (400 + 4.114 = 4.514) a tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.