63 C 231/2016-165 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 14.3.2016 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 163.265,11 Kč s úrokem ve výši 4.249,64 Kč a dále s 6,35% úrokem ročně z částky 153.201,41 Kč od 3.10.2015 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 5.388,04 Kč a dále 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 153.201,41 Kč od 3.10.2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 17.8.2007 uzavřena smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] (dále jen„ předmětná smlouva“), na základě které byl žalované za účelem koupě domu, bytu poskytnut dne 10.9.2007 překlenovací úvěr ve výši 200.000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 6,35% ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.700 Kč. Protože žalovaná svým platebním povinnostem nedostála, neboť za dobu trvání smlouvy uhradila toliko 149.200 Kč, dohodnuté splátky nehradila řádně a včas, byl úvěr ke dni 30.4.2015 zesplatněn. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dalších 570,83 Kč a zůstala dlužna 163.265,11 Kč, přičemž pohledávka žalobkyně je tvořena nesplacenou částí jistiny ve výši 153.201,41 Kč, dlužnými úroky ve výši 7.445,80 Kč, úhradou za správu a vedení účtu ve výši 2.310 Kč a úroky z prodlení ve výši 307,90 Kč. 2. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta. Namítala, že není ve sporu pasivně legitimována, protože předmětnou smlouvu nepodepsala, tato byla uzavřena s paní [jméno] [příjmení], která zneužila osobních údajů žalované k získání řady finančních produktů. 3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] ze dne 17.8.2007, příkazu k provedení platby ze dne 28.8.2007 a výpisu z účtu překlenovacího úvěru za období od 23.8.2007 do 24.9.2015, bylo zjištěno, že dne 17.8.2007 byla mezi žalobkyní žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření, jejímž předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 200.000 Kč za účelem koupě domu/bytu, a to do doby splnění podmínek pro získání úvěru ze stavebního spoření s tím, že žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně úroků v sazbě 6,35% ročně splátkami po 1.700 Kč měsíčně (1.079 Kč zálohové platby úroků a 621 Kč„ dospořování“). Příkazem k provedení platby ze dne 28.8.2007 požádala žalovaná o čerpání úvěru ve výši 200.000 Kč formou převodu peněžních prostředků z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet], její žádosti bylo vyhověno a částka 200.000 Kč byla poskytnuta dne 10.9.2007, jak bylo zjištěno z výpisu z účtu překlenovacího úvěru. Ke dni 24.9.2015 byla dlužná jistina z poskytnutého úvěru vyčíslena částkou 153.772,24 Kč. 4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], od 1.8.1981 zaměstnané u [právnická osoba] - [pobočka] ve funkci hypotéční specialista, bylo zjištěno, že v rámci plnění pracovních povinností svědkyně zpracovávala pro externího partnera předmětnou smlouvu tak, že svědkyně zpracovala podklady, vyhotovila smlouvu a tuto předložila externímu partnerovi, aby ji tento dal klientovi k podpisu. Externí partner s takto vyhotovenou smlouvou odejde a za nějako dobu podepsanou smlouvu předloží svědkyni, která zkontroluje, zda na zadní straně smlouvy je buď ověřený podpis klienta - tak jako je v daném případě, a pak již není potřeba, aby byly vyplněny údaje o externím partnerovi – anebo údaje o externím partnerovi a poté předloží smlouvu k posouzení na centrálu. Svědkyně žalovanou neviděla. 5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), bylo zjištěno, že se zná s žalovanou 11 let. Žalovaná bydlela v obecním bytě a kupovala byt, ve kterém bydlela svědkyně s dětmi, přičemž svědkyně byla nájemkyní tohoto bytu. Když byla žalovaná obcí vyzvána k „ vrácení“ žalované pronajatého obecního bytu, požádala žalovaná svědkyni, aby byl byt pronajatý svědkyni převeden na svědkyni. Proto svědkyně s žalovanou uzavřely smlouvu, na základě které se svědkyně stala vlastníkem tohoto bytu, ovšem poté svědkyni„ na byt spadla exekuce“ a byť se svědkyně„ snažila o dohodu s exekutorem i oprávněným, snažila se nemovitost prodat a žalované pomoci, byla nemovitost vydražena“. 6. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že paní [příjmení] (nyní [příjmení]) jí navrhla, že dokáže sjednat hypotéku na byt, ale ona sama ji nemůže uzavřít, protože je jako podnikatelka v „ červených číslech“, hypotéka tedy bude„ na žalovanou“ a paní [příjmení] ji bude splácet. Nějaké roky byla hypotéka splácena řádně, pak ale nastaly problémy. Žalovaná byla u podpisu kupní smlouvy na byt na [příjmení] ulici, žalovaná podepsala kupní smlouvu, a hypotéku si„ vzala s tím, že ji bude hradit paní [příjmení]“. Žalovaná nebyla jsem ani ve spořitelně v [obec], ani v [obec]. 7. Z odborné vyjádření ze dne 13.6.2016 a 26.10.2016 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] ve věci vedené Policie České republiky, Krajským ředitelstvím policie [územní celek] pod [číslo jednací] bylo zjištěno, že je pravděpodobnější, že sporný podpis žalované na písemnosti„ smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] ze dne 17.8.2007“ je pravým podpisem žalované než padělkem. 8. Z obsahu znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalkyní z oboru písmoznalectví, specializace na ruční písmo [celé jméno znalkyně] dne 18.5.2021 a výpovědi znalkyně, soud zjistil, že znalkyně při vypracování znaleckého posudku stran pravosti podpisu žalované na listině„ smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] ze dne 17.8.2007“ vycházela ze souboru srovnávacích podpisů žalované, které vznikly jednak bez jakékoliv souvislosti s řešeným právním sporem a jednak zkouškou podpisů provedenou v součinnosti žalované a znalkyně. Soud hodnotil znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně] jako logicky uspořádaný, vnitřně jednotný. Znalkyně podrobně popsala, z jakých poznatků k závěrům svého posudku dospěla. Uvedla, jakou metodiku pro stanovení těchto závěrů použila, když za základ svého odborného zkoumání použila výsledky vyplývající ze srovnání sporného podpisu se zajištěnými srovnávacími podpisy žalované. Sporný podpis znalkyně vyhodnotila jako pravý, vlastnoruční podpis žalované. 9. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. z.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“) ve znění do 31.12.2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1.1.2014. 10. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 17.8.2007 s žalovanou smlouvu o úvěru podle ustanovení § 497 ObchZ. Pokud se žalovaná bránila tím, že uvedenou smlouvu neuzavřela, resp. nebyla jí podepsána, tato obrana byla vyvrácena jednak závěry odborného vyjádření ze dne 13.6.2016 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], ale zejména závěry, ke kterým dospěla znalkyně [celé jméno znalkyně] v rámci zkoumání pravosti podpisu žalované na listině„ smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] ze dne 17.8.2007“, když sporný podpis znalkyně vyhodnotila jako pravý, vlastnoruční podpis žalované. Soud tedy vzal za prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnut úvěr ve výši 200.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet včetně sjednaných úroků v dohodnutých měsíčních splátkách po 1.700 Kč. V řízení bylo prokázáno, že pro neplnění platebních povinností byl úvěr ke dni 30.4.2015 zesplatněn a ke dni 24.9.2015 vznikl žalované dluh na jistině úvěru, který byl vyčíslen částkou 153.772,24 Kč. Poté, co žalovaná uhradila po zesplatnění úvěru 570,83 Kč, zůstala dlužna celkem 163.265,11 Kč, přičemž z uvedené částky připadá na jistinu částka ve výši 153.201,41 Kč (153.772 – 570,83 = 153.201), na dlužné úroky za dobu od 1.6.2015 do 2.10.2015 částka 7.445,80 Kč, na poplatky za správu a vedení účtu částka 2.310 Kč a na úroky z prodlení částka 307,90 Kč (153.201 + 7445 + 2.310 + 307,90 =163,265,11). Protože ke dni vydání rozhodnutí soudu zůstal dluh nesplacen, byla žalované stanovena povinnost dlužnou částku uhradit včetně smluveného úroku a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny dle ustanovení § 1968, 1970 o.z., přičemž výše úroků z prodlení je stanovena dle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, protože byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně spočí