63 C 232/2020-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 9.11.2020 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 157.325 Kč s úrokem z prodlení od 1.10.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 4.10.2019 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o zajištění uměleckého vystoupení v [země] – [anonymizována dvě slova] ve dnech 8. až 15.8.2020. Žalobce uhradil na zálohových platbách celkem 157.325 Kč, avšak plánované vystoupení se neuskutečnilo z důvodu zrušení ze strany žalovaného s ohledem na pandemii nemoci COVID-19. I přes to, že se žalovaný zavázal vrátit v plné výši již zaplacené platby, ničeho žalobci neuhradil a proto žalobce požaduje nejen zaplacení částky 157.325 Kč, ale i úroků z prodlení od 1.10.2020, kdy měla být předmětná částka vrácena. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku vedeného Krajským soudce v [obec] ze dne 17.9.2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl zapsán do spolkového rejstříku dne 1.1.2014, jménem spolku jedná předseda samostatně tak, že k názvu spolku připojí svůj podpis a od 28.8.2015 do 6.11.2020 byla předsedkyní žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], od 6.11.2020 pak [jméno] [příjmení]. 3. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že dne 7.10.2019 byla z účtu č. [bankovní účet] uhrazena na účet č. [bankovní účet] částka 90.000 Kč s poznámkou„ [země] [anonymizována dvě slova]“ a z výpisu z účtu vedeného [právnická osoba] pod [číslo] bylo zjištěno, že dne 5.2.2020 byla na účet č. [bankovní účet] uhrazena částka 67.325 Kč. 4. Z e-mailové korespondence účastníků bylo zjištěno, že žalovaný v dopisu ze dne 21.4.2020, 3.6.2020 a 19.6.2020 opakovaně přislíbil vrácení žalobcem uhrazené částky. 5. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že žalobce uhradil žalovanému celkem 157.325 Kč ([číslo] + [číslo] = [číslo]) za pobyt na festivalu v [země] v roce 2020. V souvislosti s pandemií nemoci označované„ COVID-19“ se festival nekonal a z obsahu e-mailové korespondence mezi účastníky je zřejmé, že žalovaný přislíbil vrácení již uhrazených částek, naposled dopisem ze dne 19.6.2020 a to v „ co nejkratším možném termínu“. 6. Soud při svém rozhodování vycházel z toho, že dne 7.10.2019 uhradil žalobce žalovanému částku 90.000 Kč a dne 5.2.2020 částku 67.325 Kč jako zálohu na pobyt na festivalu konaném v [země] (§ 1807 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“) a věc posuzoval podle ustanovení § 2991 o.z.. Podle uvedeného ustanovení se ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, bezdůvodně obohatí (odstavec druhý uvedeného ustanovení) a musí vydat to, oč se obohatil (odstavec první uvedeného ustanovení). Žalovaný přijal od žalobce zálohu ve výši 157.325 Kč a následně odpadl právní důvod takového plnění, neboť zmiňovaný festival se nekonal, jak je zřejmé i z e-mailové korespondence mezi účastníky. Přijetím plnění došlo tedy na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.) a žalovaný je povinen vše, co nabyl, vrátit tomu, na jehož úkor se obohatil, tedy žalobci (§ 2991 odst. 1 o.z.). Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku uvedena lhůta splnění, je žalovaný povinen plnit na výzvu žalobce. Prokazatelně byl žalovaný vyzván k vydání bezdůvodného obohacení a požadovanou úhradu přislíbil v termínu„ nejpozději do konce června“, jak je zřejmé z e-mailového dopisu ze dne 3.6.2020. Nezaplatil-li žalovaný dobrovolně požadovanou částku v uvedené lhůtě, ocitl se ode dne následujícího, to je od 1.7.2020 s plněním svého závazku v prodlení (§ 1968, 1970 o.z.). Žalobce je proto oprávněn požadovat zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky od 1.7.2020, byť úroky z prodlení požaduje až od 1.10.2020. Výše úroků z prodlení pak byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Proto byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobci nejen dlužnou částku 157.325 Kč, ale i příslušný úrok z prodlení od 1.10.2020 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl zcela úspěšný, byla mu proto přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 7.867 Kč, úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 7.420 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování účelně vynaložených právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby), úhradě 2 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 15.440 Kč ( (2 x 7.420) + (2 x 300) = 15.440). Náklady vynaložené žalobcem činí 23.307 Kč (7.867 + 15.440 = 23.307) a tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobce.