72 C 103/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.554 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené pojistné z titulu pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobce požadoval zaplacení poměrné části pojistného za pojistné období od 5. 4. 2019 do 25. 7. 2019 ve výši 1.354 Kč a dále zaplacení poplatku za upomínku ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi účastníky byla dne 24. 2. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] kde žalobce vystupoval v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda Octavia, [registrační značka], označeného ve smlouvě pod [VIN kód]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 11. 3. 2019. Žalovaný se v rámci pojistné smlouvy zavázal platit žalobci pojistné splatné jedenkrát ročně ve výši 3.638 Kč vždy k ve smlouvě stanovenému dni s roční frekvencí platby splátky pojistného. Součástí smlouvy je prohlášení pojistníka, že před uzavřením smlouvy převzal mimo jiné pojistné podmínky platné pro sjednaný druh pojištění a byl s nimi seznámen, přičemž pojistné podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný prohlásil, že se seznámil se sazebníkem poplatků žalobce. 6. Žalovaný však pojistné splatné dne 5. 4. 2019 řádně a včas nezaplatil, jak vyplývá z výzvy k zaplacení dlužného pojistného a byl proto žalobcem vyzván dne 3. 6. 2019 k úhradě nedoplatku s tím, že pokud dlužné pojistné nebude z jeho strany uhrazeno do 24. 7. 2019, pojištění zanikne uplynutím tohoto dne 24. 7. 2019, jak je zřejmé z výzvy k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaný dlužné pojistné ani na výzvu neuhradil, dne 25. 7. 2019 proto došlo k zániku pojištění, o čemž byl žalovaný uvědoměn dne 7. 8. 2019 s tím, že dlužná částka nezaplaceného pojistného činí ke dni zániku pojistné smlouvy částku v celkové výši 1.354 Kč. Následně byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení dosud neuhrazené částky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 7. 9. 2019 a dále ze dne 10. 6. 2020 předložené žalobcem včetně detailní informace k zásilkám prostřednictvím aplikace Sledování zásilek PoštaOnline. Ze sazebníku administrativních poplatků soud zjistil, že žalobce je oprávněn požadovat po žalovaném za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění 200 Kč. Žalovaný ani nijak nezpochybnil správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu pojistné smlouvy na neuhrazeném běžném pojistném, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobci nebyla uhrazena. 7. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazek uzavřením smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na základě § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Dle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z uzavřeného závazku, když nezaplatil splátku sjednaného ročního pojistného, jež byla splatná 5. 4. 2019 ve výši 1.354 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky představované neuhrazeným pojistným ve výši 1.354 Kč za období od 5. 4. 2019 do 25. 7. 2019, neboť žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojištění do jeho zániku, přičemž dlužná částka byla vyčíslena jako poměrná část pojistného odpovídající datu zániku pojištění ke dni 25. 7. 2019. Žalobci byly rovněž přiznány náklady na upomínání, kdy žalobce požadoval za zaslání upomínky částku ve výši 200 Kč, přičemž poplatek v uvedené výši lze považovat za odpovídající vynaloženým minimálním nákladům na upomínku, a jako takový byl soudem posouzen podle § 513 občanského zákoníku jako příslušenství pohledávky ve smyslu nákladů spojených s jejím uplatněním. Dluh však přes opakované výzvy k úhradě zaplacen nebyl. Jelikož ze strany žalovaného nebyla včas zaplacena splátka běžného ročního pojistného, žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu a žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení s tím, že žalobce požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po zániku pojištění ke dni 25. 7. 2019. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány. 9. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč. Soud přitom rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů (v podobě data uzavření a zániku smlouvy, výše pojistného, pojistného období, celkové dlužné částky, úroku z prodlení).