94 C 131/2021-26 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nákladů za odtah vozidla ve výši 1 500 Kč, přičemž v této částce je zahrnut příjezd odtahového vozidla, zajištění dokumentace, naložení vozidla na odtahový vůz, převezení vozidla na jiné místo a po skončení blokového čištění opětovné naložení na odtahové vozidlo a složení zpět do místa odtahu. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 3. Dne 1. 9. 2020 bylo z ulice [ulice] v [obec] odtaženo vozidlo [registrační značka], protože stálo v lokalitě, kde byl dočasně umístěn zákaz stání z důvodu blokového čištění (protokol o provedení technického úkonu + fotografická dokumentace). Provozovatelem a vlastníkem tohoto vozidla je žalovaný, a to od 25. 9. 2019 (karta vozidla). Za technický úkon spočívající v příjezdu odtahového vozidla, zajištění dokumentace, naložení vozidla na odtahový vůz, převezení vozidla na jiné místo a po skončení blokového čištění opětovné naložení na odtahové vozidlo a složení zpět do místa odtahu, byla žalovanému vyúčtována částka 1500 Kč. Žalobce k důkazu rovněž předložil pověření správce místních komunikací na území [územní celek], ze kterého vyplývá, že odstraňování vozidel podle zákona č. 13/1997 Sb. může realizovat společnost [právnická osoba] (pověření ze dne 30. 6. 2016). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dne 26. 10. 2020, a to do 14 dnů od doručení výzvy k úhradě (výzva + dodejka). Výše uvedená částka vyplývá z usnesení schůze Rady [územní celek] č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019. 4. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žalovaný je provozovatelem vozidla, které bylo umístěno v lokalitě označené dočasným zákazem stání, a to z důvodu blokového čištění (§ 19a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.). Splnění podmínek uvedeného ustanovení bylo prokázáno fotografickou dokumentací. Pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno (srov. § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.). Ve smyslu § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel. Tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány částkou 1 500 Kč dle usnesení schůze Rady [územní celek] č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, vznikl žalobci nárok na zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně úroků z prodlení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 5. Procesně plně úspěšnému žalobci přiznal soud výrokem II. právo na náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). V otázce náhrady nákladů řízení se soud plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Z předmětného nálezu vyplývá, že:„ (u) statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů.“ Statutární město Brno má ve svém aparátu k dispozici právníky města, a v předmětné věci se jednalo toliko o agendu vymáhání pohledávek, která se nevyznačuje extrémní skutkovou či právní složitostí. Soud má tedy za to, že zastoupení advokátem v tomto případě není účelně vynaloženým nákladem. Na žalobce bylo tedy v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka. 6. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.