94 C 67/2021-31 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 3. Žalovaný dne 24. 6. 2019 podepsal pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla VOLKSWAGEN PASSAT, [registrační značka] (druh pojištění - ACP III – 2014 COMBI), která počítala s ročním pojistným ve výši 7 130 Kč, které bylo splatné čtvrtletně ve výši 1 783 Kč v první den příslušného pojistného období (pojistná smlouva [číslo]). Žalovaný pojistné splatné dne 24. 9. 2019 neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zániku pojistné smlouvy ke dni 2. 1. 2020 včetně výzvy k úhradě dlužné částky 2 579 Kč (upomínka ze dne 16. 1. 2020). Žalobkyně opětovně upomínala žalovaného o zaplacení, kdy požadavek navýšila o dalších 300 Kč na celkových 2 879 Kč (upomínka ze dne 11. 2. 2020). Žalobkyně prokázala odeslání upomínek dodejkami. Soud z předloženého sazebníku poplatků zjistil, že obsahuje poplatky ve výši 80 Kč, 120 Kč, 160 Kč a 390 Kč (Sazebník vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 7. 2016). Sazebník neobsahuje poplatky ve výši 300 Kč požadované žalobkyní. Z bilance pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že požadovaná částka 2 879 Kč zahrnovala dlužné pojistné za období od 24. 6. 2019 do 23. 12. 2019 ve výši 1 783 Kč + poměrnou část pojistného za období od 24. 12. 2019 do 14. 1. 2020 v částce 196 Kč a 3x 300 Kč jako náklady na vymáhání. Z bilance pojistné smlouvy [číslo] dále vyplývá, že žalovaný uhradil žalobkyni dne 24. 4. 2020 částku 413 Kč, dne 1. 6. 2020 částku 413 Kč, dne 25. 6. 2020 částku 413 Kč, dne 5. 8. 2020 částku 413 Kč. Žalovaná částka tak představuje rozdíl mezi vyúčtovanou částkou 2 879 Kč a částkou 1 652 Kč, kterou zaplatil žalovaný žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (výzva ze dne 24. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu). Žalobkyně dále předložila k důkazu výpočet požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 218 Kč a pojistné podmínky, se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy souhlas (Pojistné podmínky Autopojištění Combi Plus III 1/15). 4. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že došlo k uzavření pojistné smlouvy (§ 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)). Vzhledem k tomu, že žalovaný pojistné nehradil. Žalovaný, ač opakovaně upomínán, dlužné pojistné přesto nezaplatil a pojistná smlouva ke dni 3. 1. 2020, zanikla (§ 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb.). Vzhledem k tomu že žalovaný po dobu trvání pojistného vztahu neplatil sjednané pojistné, má žalobkyně nárok na zaplacení dlužného pojistného do konce kalendářního měsíce (§ 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.). Soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni částku 327 Kč jako nedoplatku na pojistném s příslušenstvím - úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni podaní žaloby (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 5. Soud však zamítl žalobu v části požadovaných poplatků ve výši 300 Kč, který žalobkyně účtovala třikrát. Není navíc ani uveden sazebníku poplatků, ani v obchodních podmínkách. Dle soudu takový poplatek tedy sjednán nebyl, z ničeho nevyplývá, že by sjednán byl. Lze jen dodat, že vzhledem k původně dlužné částce ve výši 1 979 Kč požadovat poplatky ve výši celkem 900 Kč je dle soudu zcela nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. Navíc by takový poplatek podle své výše fakticky plnil funkci smluvní pokuty, jejíž ujednání v ceníku či obchodních podmínkách žalobkyně, se žalovaným jako spotřebitelem, by nebylo přípustné. Na základě výše uvedeného soud poplatek ve výši 300 Kč žalobkyni nepřiznal. 6. Obdobně soud zamítl žalobu co do požadavku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze zamítnuté částky 900 Kč a co do požadavku žalobkyně na přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z původně dlužné částky 1 979 Kč se zohledněním čtyřech plateb žalovaného ve výši 413 Kč. Z návrhu na zahájení řízení je zjevným, že žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení nad rámec přiznané částky 327 Kč vyčísluje chybně, když u kapitalizovaných částek úroku ve formuláři uvádí pro výpočet dle žalobního petitu chybná data splatnosti jako 24. 4. 2020, 26. 8. 2020, 27. 8. 2020, 22. 10. 2020. Platby žalovaného na dlužné pojistné nezakládají novou splatnost nároku žalobkyně a nemají za následek odlišnou sazbu zákonného úroku z prodlení, která byla např. ke dni 25. 4. 2020 a 23. 10. 2020 (prvé dny prodlení po datech, která uvedla žalobkyně) rozdílná. Obdobně žalobkyně netvrdila, kdy nastala splatnost jí požadovaných částek 300 Kč a žalobní petit zjevně nereflektuje data vystavených upomínek přiložených k žalobě. Ve svém důsledku je tak požadavek žalobkyně nad rámec zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 327 Kč od 4. 1. 2020 do 19. 1. 2021 nedůvodný. 7. Procesně byl převážně úspěšný žalovaný (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovaný byl úspěšný co do 900 Kč a neúspěšný co do 327 Kč. Žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. 8. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.