94 C 71/2021-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 12. 11. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení) z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 6. 2019. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 6. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které byla elektřina dodávána žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa] (smlouva ze dne 21. 6. 2019). Odebraná elektřina o objemu 5,224 MWh byla žalovanému za fakturační období od 17. 9. 2019 do 31. 12. 2019 vyúčtována fakturou č. 4101457013 na částku ve výši 28 842,42 Kč se splatností dne 30. 1. 2020 (faktura ze dne 16. 1. 2020). Odebraná elektřina o objemu 3,108 MWh byla žalovanému za fakturační období od 4. 7. 2019 do 16. 9. 2019 vyúčtována fakturou č. 4101912513 na částku ve výši 17 239 Kč se splatností dne 7. 10. 2019 (faktura ze dne 23. 9. 2019). Žalovaný za výše uvedená vyúčtování nezaplatil ničeho. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 3. 12. 2020 (výzvy včetně podacích lístků). 5. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení: 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o odběru a dodávce elektřiny, podle které žalobkyně řádně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa, žalovaný naproti tomu nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradil cenu elektřiny za její spotřebu v období od 17. 9. 2019 do 31. 12. 2019 a od od 4. 7. 2019 do 16. 9. 2019, která mu byla řádně vyúčtována fakturami ze dne 16. 1. 2020 a 23. 9. 2020 (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Soud proto žalobě plně vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 10. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 2,5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) ve výši 1 250 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 273 Kč a soudní poplatek ve výši 1.844 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 667 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).