108 C 65/2022-26 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném úhrady částky 1 630,62 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], na základě účastnické smlouvy [číslo] umožnila využívat žalovanému služby třetích osob, za které se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému poskytnuté služby vyúčtováním [číslo] splatným dne 25. 6. 2012 v částce 94,13 Kč, a vyúčtováním [číslo] splatným dne 24. 5. 2012 v částce 1 536,49 Kč, avšak žalovaný vyúčtované služby třetích stran neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Společnost [anonymizována tři slova] a.s s žalovaným dne 16. 4. 2012 uzavřela zákaznickou smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo] a [číslo]. Ve smlouvě byla sjednána možnost žalovaného využít služby třetích stran, avšak za tyto služby se žalovaný zavázal uhradit cenu, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně řádně vyúčtuje. Žalovaný využil technických možností [příjmení] karty a komunikační sítě právní předchůdkyně žalobkyně a jejich prostřednictvím si objednal služby třetích osob, za které měl na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 25. 6. 2012 uhradit částku 94,13 Kč. Podle vyúčtování [číslo] splatného dne 24. 5. 2012 měl hradit částku 1 536,49 Kč za služby třetích osob. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2019 a smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 4. 11. 2019 vyplynulo, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným z titulu dlužných faktur [číslo] na žalobkyni a informovala o této skutečnosti žalovaného. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 494 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., kterou se žalobkyně mimo jiné zavázala umožnit žalovanému využívat prostřednictvím své sítě služby třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby platit, což však neučinil. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, nedoložil ani netvrdil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Nárok žalobkyně je dán v souladu s ust. § 488 o. z. Příslušenství pohledávky je odůvodněno ust. § 517 odst. 2 o. z. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále v odměně za právní zastoupení dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), třech režijních paušálech po 100 Kč a DPH ve výši 21% z těchto částek. Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).