§ 494 občanský zákoník – Obsah závazků
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 494 občanského zákoníku stanoví, že z platného závazku vyplývá pro dlužníka povinnost něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět, přičemž věřitel má právo to po něm požadovat. (§ 494 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Obsah závazků
- Týká se: věřitel, dlužník
- Judikatura: na § 494 odkazuje 16 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povinnosti dlužníka: Dlužník musí splnit to, k čemu se zavázal, což může být předání věci (např. koupě), provedení práce (např. oprava), zdržení se určitého jednání (např. nekonkurování) nebo strpění něčeho (např. průchod přes pozemek).
- Práva věřitele: Věřitel má právo požadovat po dlužníkovi splnění jeho povinnosti, tedy to, co bylo předmětem závazku.
- Vzájemná provázanost: Povinnost dlužníka a právo věřitele jsou dvě strany téže mince – jedno bez druhého nemůže existovat v rámci jednoho závazku.
Na co si dát pozor
- Platnost závazku: Paragraf hovoří o "platném závazku", což znamená, že závazek musí být v souladu se zákonem, aby z něj mohly vznikat uvedené povinnosti a práva.
- Konkrétní obsah: Přesný obsah toho, co má dlužník dát, konat, zdržet se nebo trpět, je vždy dán konkrétní dohodou stran nebo zákonem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 494
Jak soudy aplikují § 494
Právo odstoupit od smlouvy pro prodlení dlužníka s plněním dluhu svědčí věřiteli (§ 517 odst. 1 obč. zák.), tj. osobě, vůči níž je dlužník povinen dluh plnit (§ 494 obč. zák.). Postoupí-li prodávající pohledávku na zaplacení kupní ceny, nestává se sice postupník stranou kupní smlouvy (tou zůstává postupitel), nicméně postupitel přestává být věřitelem pohledávky na zaplacení kupní ceny (v poměrech českého práva srov. § 524 a násl. obč. zák.). Není-li věřitelem, nemůže – nesjednají-li si strany v kupní smlouvě něco jiného – odstoupit …
Takové ujednání nelze považovat obecně za neplatné, neboť strany smlouvy jsou povinny si poskytnout plnění, ke kterému se zavázaly (§ 494 obč. zák.). Neplatným se však stává v okamžiku, kdy se dostane do rozporu se zákonnou úpravou povinností smluvních stran v případě odstoupení od smlouvy (srov. § 344 obch. zák. a § 457 obč. zák.). V takovém případě by šlo o neplatné ujednání odporující § 56 odst. 1 obč. zák., ve smyslu § 56 odst. 3 písm. d) obč. zák. V rozporu s § 56 odst. 1 obč. zák. je také ujednání týkající se výpovědi smlouvy.
Jako důvodnou pak shledal soud rovněž námitku o rozporu v referendu položené otázky s právními předpisy [§ 7 písm. d) zákona], a to, jak podrobně dále vysvětlil, odkazem na ustanovení § 488 a § 494 občanského zákoníku a povinnosti obce plynoucí z již dříve uzavřené Smlouvy, přičemž se z důvodů jím dále vyložených neztotožnil s názorem obce, že došlo k zániku jejího závazku ze Smlouvy pro nemožnost plnění (§ 575 občanského zákoníku).
Související
§ 1721 Vznik závazků a jejich obsah (Zákon občanský zákoník)§ 1788 Obsah závazků (Zákon občanský zákoník)§ 494 Obsah závazků (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 493 Obsah závazků (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 127 (Hospodářský zákoník)