112 C 149/2021-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3. 6. 2021 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 18 058 Kč, a to za neuhrazenou dodávku elektřiny v období 21. 6. 2018 až 13. 11. 2018 a 13. 11. 2019 až 30. 6. 2020 podle faktury [číslo]. Ačkoli uvedená částka byla žalovanému vyúčtována, dosud nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud příslušný podle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady č. 1215/2012 postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), a ve věci rozhodl bez jednání vycházeje z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. 3. Mezi účastníky byla 19. 6. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí (č. l. 4) na odběrné místo [ulice a číslo], podle níž se žalovaný zavázal platit žalobci za odebranou elektřinu. Fakturou [číslo] z 13. 4. 2021 byla žalovanému vyúčtována částka 5 002 Kč splatná 27. 4. 2021 a fakturou [číslo] z 13. 7. 2020 částka 13 056 Kč splatná 27. 7. 2020. Dluh nebyl zaplacen zcela, přestože byl žalovaný upomenut 5. 5. 2021. 4. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2021, když smlouvou shora specifikovanou se žalobce zavázal„ dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.“ Smlouva mezi účastníky má všechny zákonem vyžadované náležitosti a je tedy platná. Z předložených důkazů přitom vyplynulo, že žalobce svoje povinnosti elektřinu dodat splnil, když takto dodanou elektřinu žalovanému vyfakturoval. Žalovaný však svoji povinnost za elektřinu zaplatit ve stanovené lhůtě nesplnil. Dnem následujícím po dni splatnosti faktury, se dostal podle do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku, pročež má žalobce právo i na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný a bylo tak na místě přiznat mu nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 300 Kč/úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve výši 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 800 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je jeho zástupce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 252 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 2 252 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ. 6. Jedná se o typ formulářové žaloby, která je měněna pouze ve vztahu ke konkrétní komoditě, délce dlužného období a místu odběru, jinak jsou skutková tvrzení i právní posouzení stále stejné, pročež není důvodu uplatnit jiná ustanovení advokátního tarifu než právě § 14b.