112 C 4/2022-77 — Městský soud v Brně

1. Žalobou z 26. 2. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 301 097 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, že s žalovaným uzavřel dne 16. 10. 2018 prostřednictvím elektronické komunikace smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem bylo zprostředkování letecké dopravy 31 klientů žalobce na trase Berlín Schönefeld – Reykjavík dne 25. 4. 2019 a na trase Reykjavík – Berlín Schönefeld dne 29. 4. 2019. Přeprava měla být realizována přepravcem , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „přepravce“). Žalobce uhradil obě vystavené zálohové faktury zahrnující žalovanou částku. Fakturovaná částka sestávala jednak z ceny letecké přepravy, jednak z provize žalovaného za zprostředkování uzavření smlouvy o přepravě s přepravcem. Dne 28. 3. 2019 přepravce vyhlásil úpadek a letenky již tedy nebyly vystaveny. Žalovaný tak nesplnil svou povinnost, když bez viny žalobce nedošlo k uzavření smlouvy o přepravě, nedošlo k vystavení letenek a žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o poukázané platby. Přípisem ze dne 11. 4. 2019 žalovaný odstoupil od smlouvy o zprostředkování a vyzval žalovaného k vrácení uhrazené částky. Žalovaný dne 29. 3. 2019 vystavil žalobci dobropis – opravný daňový doklad, na jehož základě žalobci vyplatil částku 9 792 Kč, coby zaplacenou provize za zprostředkování.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že neporušil žádnou smluvní povinnost, když předmětné finanční částky v souladu se smlouvou poukázal přepravci ve dnech 2. 11. 2018 a 8. 3. 2019. Ve vztahu k žalobci byl pouze zprostředkovatelem, nikoliv přepravcem a nemohl tudíž plnit objednané letecké služby. Jakmile žalobce prostřednictvím žalovaného zaplatil přepravci cenu ve výši 301 097 Kč, uzavřel s přepravcem smlouvu o letecké přepravě. Přepravce byl povinen vystavit letenky až poté, co obdrží seznam jmen cestujících, který bylo nutné zaslat do 20 dnů před odletem. Vzhledem ke skutečnosti, že byl u přepravce dne 28. 3. 2019 zjištěn úpadek, nemohl přepravce letenky vystavit. Žalovaný splnil své smluvní povinnosti poukázáním plateb přepravci a nemohlo u něj dojít k bezdůvodnému obohacení, když žalovanou částkou nedisponuje.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Dne 16. 10. 2018 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o zprostředkování smlouvy o přepravě, jejímž předmětem mělo být zprostředkování přepravy 31 osob z Berlína Schönefeld do Reykjaviku dne 25. 4. 2019 a zpět dne 29. 4. 2019. Cena přepravy jedné osoby činila 9 834 Kč (z e-mailové komunikace vedené mezi žalobcem a žalovaným v období od 9. 10. 2018 do 28.3.2019, č.l. 17-21). Dle všeobecných smluvních podmínek žalovaného se jeho zprostředkovatelská činnost řídí výhradě jeho obchodními podmínkami. Žalovaný ve vztahu mezi klientem a vybraným přepravcem vystupuje pouze jako zprostředkovatel. Práva a povinnosti z přepravní smlouvy pak vznikají pouze klientovi a přepravci (z čl. 3. , právnická osoba, podmínek žalovaného platných ke dni 1. 7. 2018).4. Žalovaný dne 16. 10. 2018 vystavil žalobci zálohovou fakturu na částku 62 328 Kč, která představovala zálohu na objednanou přepravu z Berlína do Reykjaviku a zpět ve dnech 25. 4.2019-29. 4. 2019 společností WOW air splatnou 30. 10. 2018 (zálohová faktura č. 121833171 ze dne 16. 10. 2018). Tato faktura byla uhrazena dne 17. 10. 2018 (z potvrzení o provedené platbě ze dne 15. 9. 2021). Za totožnou službu pak dne 21. 2. 2019 žalovaný vystavil žalobci zálohovou fakturu č. 121912465 na částku 248 561 Kč se splatností 25. 2. 2019 (zálohová faktura č. 121912465 ze dne 21. 2. 2019). Částka 248 561 Kč byla uhrazena dne 26. 2. 2019 (z potvrzení o platbě ze dne 8. 9. 2021). Dne 26. 2. 2019 žalovaný vystavil fakturu č. 120914167, z níž vyplývá, že na letenky společnosti WOW air pro přepravu skupiny z Berlína do Reykjaviku a zpět ve dnech 25. 4. 2019 – 29. 4. 2019 byla uhrazena celková částka 310 889 Kč (z faktury č. 120914167 ze dne 26. 2. 2019). Žalovaný dne 2. 11. 2018 uhradil přepravci částku 2 294 EUR a dne 8. 3. 2019 částku 9 145 EUR (z výpisu z účtu na č.l. 39). Ze všeobecných obchodních podmínek žalovaného vyplývá, že smlouva mezi žalobcem a přepravcem byla uzavřena dnem, kdy žalovaný uhradí celkovou cenu letenek (z čl. 3.8. Všeobecných obchodních podmínek žalovaného platných ke dni 1. 7. 2018), na to byl upozorněn žalobce rovněž v mailové komunikaci. Přípisem ze dne 11. 4. 2019 žalobce odstoupil od smlouvy uzavřené s žalovaným z důvodu, že žalovaný nesplnil své povinnosti, když žalobci nezajistil vystavení letenek a jejich předání. Proto žalobce po žalovaném požadoval vrácení zaplacené částky v plné výši (z přípisu zástupce žalobce ze dne 11. 4. 2019). Přípisem ze dne 16. 4. 2019 žalovaný sdělil žalobci, že z jeho strany nedošlo k porušení žádné smluvní povinnosti, když přijaté finanční prostředky řádně a včas odeslal přepravci. S ohledem na insolvenci přepravce však dále není objektivně schopen zajistit poskytnutí letenek, a proto vrací částku 9 792 Kč, kterou žalobce žalovanému zaplatil coby provizi za zprostředkování (z přípisu zástupce žalovaného ze dne 16. 4. 2019). Žalovaný dne 29. 3. 2019 vystavil opravný daňový doklad, kterým žalobci vrátil částku transakčních poplatků ve výši 9 792 Kč (z opravného daňového dokladu č. 111911962 ze dne 29. 3. 2019).5. V projednávané věci nebylo předmětem dokazování, neboť to strany nečinily předmětem sporu, že by přepravce skončil v úpadku. Rovněž mezi stranami nebylo sporné, že žalobce měl do 20 dnů před předmětnou přepravou, předat žalovanému seznam jmen cestujících, aby následně přepravce mohl žalobci prostřednictvím žalovaného předat letenky pro konkrétní osoby (plynulo to ostatně i z mailové komunikace – 17. 10. 2018).6. Soud zamítl návrh na provedení důkazu dokumentací vztahující se k zajištění nových letenek žalobcem (zálohové faktury, doplatková faktura, letenky), neboť skutečnost, že žalobce byl nucen koupit letenky pro přepravu skupiny 31 osob do Reykjavíku opětovně, není pro předmětné řízení relevantní, ostatně žalovaný to prostřednictvím svého zástupce během jednání potvrdil.7. V projednávané věci soud aplikoval mimo jiné § 2445 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „OZ“), podle něhož se smlouvou o zprostředkování „zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření smlouvy s třetí osobou a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi“. Rovněž bylo v návaznosti na uvedená ustanovení aplikovat § 2991 OZ, dle kterého ten, „kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“ (odst. 1). Podle odstavce 2 se „bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám“.8. Podle § 1751 OZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost (odst. 1). Odkáží-li strany v nabídce i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu; to platí i v případě, že to obchodní podmínky vylučují. Vyloučí-li to některá ze stran nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle, smlouva uzavřena není (odst. 2).9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Žalobce dne 16. 10. 2018 uzavřel prostřednictvím e-mailové komunikace se žalovaným smlouvu o zprostředkování smlouvy o přepravě s přepravcem, jejímž předmětem bylo zprostředkování přepravy 31 osob z Berlína Schönefeld do Reykjavíku a zpět ve dnech 25. 4. 2019 – 29. 4. 2019. Podmínky zprostředkovatelské činnosti upravují všeobecné obchodní podmínky žalovaného, které byly žalobci zaslány. V zásadě nebylo natolik podstatné, kolik stály služby, jako to, zda byly zaplaceny, což se stalo, a to jednak mezi žalobcem a žalovaným, jednak byly poukázané platby ponížené o provizi žalovaného dále poukázány přepravci, jak plynulo z výpisů z účtu. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaný splnil svoji povinnost zaslat peněžní prostředky za letenky přepravci, pročež lze mít za splněnou jeho povinnost umožnit žalobci uzavřít smlouvu o přepravě (čl. 3.8 VOP). K tomu došlo 8. 3. 2019, tj. ke dni, kdy došlo k úhradě ceny letenek přepravci. Na základě smlouvy o přepravě vznikla přepravci povinnost vystavit žalobci letenky, a to poté, co od ní obdrží seznam jmen cestujících. Na tuto okolnost, tedy lhůty, v nichž se tak mělo dít i vystavení letenek až po oznámení jmen cestujících, byl žalobce upozorněn již v rámci emailové komunikace. Seznam jmen cestujících a následně i letenky měly být mezi stranami smlouvy o přepravě předávány prostřednictvím žalovaného, coby zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že s přepravcem bylo po uzavření smlouvy o přepravě, avšak před vystavením letenek, zahájeno insolvenční řízení, sta