115 C 17/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 22. 7. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 288 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 1. 12. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. Žalobkyně se zavázala poskytnout oprávněné osobě plnění v případě, že nastane příslušnými právními předpisy předvídaná pojistná událost, z níž vznikne škoda, za kterou odpovídá žalovaný. Žalovanému potom na základě smlouvy vznikla povinnost hradit sjednané pojistné s měsíční splatností. Žalovaný však svoji smluvní povinnost řádně a včas neplnil a na pojistném za období od 1. 5. 2020 do 1. 9. 2020 dluží žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení spolu s poplatkem za vymáhání ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 1. 12. 2019 soud zjistil, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, jehož předmětem bylo investiční životní pojištění EVOLUCE PLUS. Z této smlouvy žalovanému mimo jiné vyplývala povinnost platit pravidelně sjednané měsíčné pojistné ve výši 622 Kč splatné k prvnímu dni daného měsíce. Žalovaný nehradil sjednané pojistné, žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě upomínkou ze dne 21. 4. 2020, 16. 6. 2020, 29. 6. 2020 a upozornila jej na možnost zániku pojistné smlouvy v případě neuhrazení dlužného pojistného. Dopisem ze dne 10. 9. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému ukončení pojistné smlouvy z důvodu jeho prodlení s úhradou pojistného ke dni 1. 9. 2020. Za období od 1. 5. 2020 do 1. 9. 2020 činí dlužné pojistné 2 988 Kč. Dle přehledu poplatků činí sazba za odeslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného 120 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně na existenci dluhu upomenut a byl vyzván k jeho zaplacení. 5. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 7. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv měl sjednáno kapitálové pojištění, nezaplatil řádně a včas pojistné za období od 1. 5. 2020 do 1. 9. 2020 ve výši 2 988 Kč. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení částky 300 Kč za náklady na upomínání. Soud zavázal žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 988 Kč a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč (dle sazebníku činily takto vynaložené náklady na jednu upomínku 120 Kč, žalobkyně žalovanému odeslala celkem 4 upomínky, přičemž účtuje částku toliko 300 Kč). 9. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.