115 C 229/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 17. 5. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 009 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 12. 6. 2020 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně se zavázala poskytnout oprávněné osobě plnění v případě, že nastane příslušnými právními předpisy předvídaná pojistná událost, z níž vznikne škoda, za kterou odpovídá žalovaný. Žalovanému potom na základě smlouvy vznikla povinnost hradit sjednané pojistné ve výši 3 522 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaný však svoji smluvní povinnost řádně a včas neplnil a na pojistném za období od 12. 9. 2020 do 18. 1. 2021 dluží žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené distančním způsobem dne 12. 6. 2020 soud zjistil, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, jehož předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn Avia, r.z. [anonymizováno]. Z této smlouvy žalovanému mimo jiné vyplývala povinnost platit pravidelně sjednané čtvrtletní pojistné ve výši 3 522 Kč. Žalovaný nezaplatil řádně a včas pojistné splatné dne 12. 9. 2020, žalobkyně proto žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 18. 12. 2020 a současně žalovaného upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy. Pojistná smlouva zanikla dne 18. 1. 2021 z důvodu prodlení s úhradou pojistného, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 21. 1. 2021. Dle přehledu pojistného činí za období od 12. 9. 2020 do 18. 1. 2021 dlužné pojistné 5 009 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně na existenci dluhu upomenut a byl vyzván k jeho zaplacení. 5. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 7. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv měl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nezaplatil řádně a včas pojistné za období od 12. 9. 2020 do 18. 1. 2021. Soud proto žalobě plně vyhověl (výrok I.) a zavázal žalovaného k úhradě tohoto plnění v celkové výši 5 009 Kč. Správnost stanovené výše pojistného žalovaný nijak nerozporoval. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.