115 C 230/2021-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 17. 5. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 074 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 1. 8. 2020 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. Žalobkyně se zavázala poskytnout oprávněné osobě plnění v případě, že nastane příslušnými právními předpisy předvídaná pojistná událost, z níž vznikne škoda, za kterou odpovídá žalovaná. Žalované potom na základě smlouvy vznikla povinnost hradit sjednané pojistné s měsíční splatností. Žalovaná však svoji smluvní povinnost řádně a včas neplnila a na pojistném za období od 1. 8. 2020 do 29. 8. 2020 dluží žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení spolu s poplatkem za vymáhání ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 1. 8. 2020 soud zjistil, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, jehož předmětem bylo investiční životní pojištění EVOLUCE PLUS. Z této smlouvy žalované mimo jiné vyplývala povinnost platit pravidelně sjednané měsíčné pojistné ve výši 858 Kč. Žalovaná dne 20. 8. 2020 požádala o zrušení pojistné smlouvy. Žalovaná nezaplatila řádně a včas pojistné za období od 1. 8. 2020 do 29. 8. 2020, kdy pojistný vztah mezi účastníky skončil. Dopisem ze dne 1. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Dle přehledu poplatků činí sazba za odeslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného 120 Kč. Z výzvy k plnění ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobkyně na existenci dluhu upomenuta a byla vyzvána k jeho zaplacení. 5. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 7. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 9. Žalovaná, ačkoliv měla sjednáno kapitálové pojištění, nezaplatila řádně a včas pojistné za dobu jeho trvání, tj. od 1. 8. 2020 do 29. 8. 2020 (smlouva byla žalovanou vypovězena dne 20. 8. 2020, žalobkyně má však nárok na úhradu pojistného do konce měsíce, ve kterém došlo k zániku pojištění). Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 074 Kč, z toho částku 300 Kč účtovala za náklady na upomínání. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě dlužného pojistného ve výši 774 Kč Náklady upomínání činily dle sazebníku žalobkyně 120 Kč, soud proto přiznal žalobkyni nárok na náklady na upomínání v této výši. Správnost stanovené výše pojistného žalovaná nijak nerozporovala. Protože žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za období od 30. 8. 2020 do 17. 5. 2021 činí kapitalizovaný úrok z prodlení z přiznané částky 894 Kč částku 56 Kč. 10. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl. 11. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 1 074 Kč, Úspěch žalobkyně je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 894 Kč, neúspěch je představován výrokem II, tedy částkou 180 Kč. Žalobkyně proto byla úspěšná v 83,2 % předmětu řízení, v 16,8 % předmětu řízení úspěšná nebyla. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobkyně vůči jejímu úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu 66,4 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu 989 Kč, která odpovídá 66,4 % účelně vynaložených nákladů řízení.